USA zahájily evakuaci ambasády v Kábulu, zaměstnanci prchají

16.08.2021

Američané zahájili evakuaci své ambasády v Kábulu, zaměstnanci prchají v helikoptérách jako na konci války ve Vietnamu. Česká ambasáda dostala od Američanů echo k evakuaci již v pátek! Afghánský prezident uprchl do Tádžikistánu a v Kábulu se již nebojuje za Prahu, ale za holé životy?

Vlevo evakuace zaměstnanců ze střechy americké ambasády v Saigonu v roce 1975, vpravo evakuace ze střechy ambasády v Kábulu v roce 2021
Vlevo evakuace zaměstnanců ze střechy americké ambasády v Saigonu v roce 1975, vpravo evakuace ze střechy ambasády v Kábulu v roce 2021

Nabízí se otázka: Proč Američané nechali v Afghánistánu veškerou vyspělou vojenskou techniku? A proč najednou podle smlouvy z Dauhá už není Tálibán teroristickou organizací a nikdo se mu nesmí vměšovat do Afghánistánu? Celý "cirkus s předáním moci" Tálibánu je plánem USA na destabilizaci Číny skrze sousedící muslimskou provincii Xinjiang!

Američané v Kábulu právě v těchto hodinách zažívají doslova druhý Saigon. Legendární obrazové záběry z dob konce války ve Vietnamu, které zachycovaly zoufalý úprk jihovietnamských zaměstnanců ze střechy americké ambasády v tehdejším hlavním městě Jižního Vietnamu v přistavených helikoptérách, se znovu vracejí a ožívají v afghánském Kábulu. Americké velvyslanectví za použití helikoptér zahájilo urychlenou evakuaci zaměstnanců a podle našich informací stejné echo již v pátek od Američanů obdržela česká ambasáda v Kábulu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že "toto prý není Saigon". Obrázky helikoptér evakuujících ambasádu v Kábulu však mluví o opaku. V sobotu večer v Praze kvůli tomu zasedala bezpečnostní rada státu a ministr zahraničí Jakub Kulhánek večer okolo 23:00 oznámil, že česká ambasáda v Kábulu bude v nejbližších hodinách také evakuována. Tím definitivě končí české angažmá ve válce v Afghánistánu a tím končí i onen "boj za Prahu", o kterém hovořil prezident Miloš Zeman.

Afghánský prezident a americká loutka Ashraf Ghani uprchl v soukromém tryskáči z kábulského letiště, které je dosud pod kontrolou přibližně 4 000 amerických vojáků, čímž ve své zemi spustil nekontrolovaný chaos. Prezident zamířil do exilu v Tádžikistánu a paralyzovaná afghánská vláda se nyní snaží vyjednávat s Tálibánem. V neděli ráno dostaly jednotky Tálibánu příkaz ke vstupu do Kábulu a je pouze otázkou několika málo hodin, než Tálibán oznámí oficiální převzetí vlády nad celým Afghánistánem. Po celých 20 letech americké okupace je tak znovu Tálibán u moci, ale tentokrát mnohem silnější a vyzbrojenější, než v roce 2001.

Američané totiž při odchodu z Afghánistánu za uplynulý rok za sebou zanechali naprosto veškerou vojenskou techniku, kterou předali afghánské armádě, která ale během několika týdnů ze svých pozic uprchla a zanechala tuto techniku k dispozici Tálibánu. A právě Tálibán se tak stane od této chvíle po zuby ozbrojenou islámskou organizací, která ještě před rokem a půl byla na americkém seznamu teroristických organizací, ale už na něm není. Co se stalo?

Američané podepsali s Tálibánem a se zeměmi NATO "podivnou" smlouvu. Spojené státy a jejich spojenci opouštějí totiž Afghánistán v souladu s podivnou dohodou mezi USA a Tálibánem z loňského 29. února, podepsanou oběma stranami v Dauhá, hlavním městě Kataru. V rámci této dohody USA a jejich spojenci, včetně České republiky a Slovenska, vyškrtli Tálibán ze seznamu teroristických organizací a zavázali se nevměšovat se do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Ano, slyšíte správně.

Po dlouhých 20 letech se zdá, že Američané a spojenci přišli k rozumu a nebudou se vměšovat do záležitostí Afghánistánu. Jenže, co tedy Američané a spojenci těch 20 let v Afghánistánu dělali? No, celých 20 let se díky válce v Afghánistánu naplno a bez přestávky točila kola amerického vojensko-průmyslového komplexu a akcionáři, lobbisté, kontraktoři, zbrojovky a banky se pořádně napakovaly na úkor amerického státního dluhu. Jednalo se o největší tunel amerických veřejných rozpočtů od dob války ve Vietnamu. A pro CIA v tom byla přidaná hodnota v tom, že získala kontrolu nad celosvětovým obchodem s opiem.

Jenže na rozdíl od odchodu Američanů z Vietnamu v 70. letech se tentokrát odchod Američanů z Afghánistánu v něčem liší. Američané za sebou nechali naprosto veškerý hardware, veškerou vojenskou techniku a výzbroj. Oficiálním zdůvodněním bylo, že technika poslouží k výzbroji afghánské armády.

To byla ovšem jen záminka, protože všem bylo jasné, že afghánská armáda nemá žádné bojové zkušenosti, ale především ani odhodlání nasazovat své životy proti nepříteli, který do značné míry nepřítelem vůbec není, protože to jsou členové afghánských kmenů, přičemž válčení mezi muslimy je v Afghánistánu považováno za činnost proti vůli Alláha. Stejně tak chybí motivace Afghánců k boji, protože demokracie obrovské části afghánské populace nevyhovuje. Import demokracie do islámské země se prostě nepovedl, protože historicky je dané, že demokracie je s islámem neslučitelná.

Dohoda zajišťuje Tálibánu navrácení kontroly nad celým Afghánistánem, stejně jako tomu bylo naposledy v roce 2001, ale zadarmo to nebude. Američané potřebují od Tálibánu destabilizaci Xinjiangu v Číně!

Tálibán již nyní disponuje americkou těžkou vojenskou technikou, ale i lehkými zbraněmi, obrněnými transportéry a další výzbrojí americké výroby, ale nezdá se, že by z toho Američané byli překvapení. Přesně s tímto vývojem totiž Pentagon počítal. 

Proč tedy Američané nechali na místě svoji výzbroj, když museli vědět, že za pár měsíců padne do rukou Tálibánu?

Jedinou odpovědí je, že to od samého počátku byl plán Američanů na vyzbrojení Tálibánu nepřímou cestou, aby Washington nemohl být přímo obviněn z vyzbrojování islámského Tálibánu... Jak je možné vyzbrojit Tálibán americkými zbraněmi, aby to nezablokoval americký Kongres, anebo aby to nekritizovalo celosvětové společenství a obzvláště tisk? No, tak právě teď máte přímo před sebou odpověď. 

Jenže proč by Pentagon chtěl vyzbrojovat Tálibán? Když se podíváte na mapu Asie, zjistíte, že Afghánistán přímo sousedí s čínskou provincií Xinjiang, ve které žijí miliony čínských muslimů - Ujgurů. Právě ujgurská otázka je hlavním trnem v oku americké zahraniční politiky na vnitřní destabilizaci Číny. Pokud nežijete zahrabáni pod kamenem a sledujete konceptuální procesy okolo sebe, tak vám nemohlo v posledních dnech uniknout, že se začíná mluvit i o bojkotu zimní olympiády v Pekingu příští rok.

Američané a jejich spojenci, včetně těch v Praze, už nyní a dopředu hovoří o bojkotu olympiády v Číně kvůli "pošlapávání lidských práv muslimských Ujgurů v provincii Xinjiang", která právě sousedí s Afghánistánem. Nyní se zamyslete v konceptuální rovině, co je dnes prioritou č. 1 pro americkou zahraniční politiku? Vojenské operace v Afghánistánu anebo politická a bezpečnostní destabilizace Číny jako amerického nepřítele č. 1 v dnešní době? 

Ujgurská otázka se má stát nejen hlavní záminkou bojkotu zimní olympiády v Číně, ale i bezpečnostní destabilizací celé komunistické Číny.

Američané nemohou do Číny dodávat zbraně, munici a operační vybavení muslimským Ujgurům, aby začali provádět povstání a partizánský odboj na území Číny. To by bylo de facto přímé vyhlášení války Číně a do toho Pentagon nepůjde. Jenže když ty zbraně budou do provincie Xinjiang proudit od Tálibánu, který ovládl Afghánistán, a bude se jednat o "ukořistěné" americké zbraně, tak už Peking nebude moci Washington obviňovat z přímého vyzbrojování Ujgurů. Američané tak podle názoru naší redakce právě v této chvíli provedli konceptuální majstrštyk a bezpečnostní tah na globální šachovnici proti Číně!

Tálibán v Afghánistánu u moci se teď stane černou noční můrou pro Peking, protože bezpečnostní otázka v Xinjiangu je zajišťována čínskou armádou jen díky tomu, že místní muslimští Ujgurové až dosud neměli žádné zbraně. Nikdo nebyl ochotný jim je do čínské provincie dodat. Zbraně se sice nacházejí na černém čínském trhu, ale nejde o vojenskou výzbroj, kterou Ujgurové potřebují pro partizánský boj s čínskou armádou. A to není zdaleka všechno.

Nikdo nemůže být tak naivní, aby si myslel, že Američané předali a de facto vrátili kontrolu nad Afghánistánem po 20 letech Tálibánu zadarmo. Znovu si připomeňme a zopakujme, k čemu se ve smlouvě z Dauhá v Kataru zavázali USA a jejich spojenci. Ten závazek hovoří o tom, že USA a ani NATO se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. K čemu se asi musel Tálibán zavázat Američanům, aby dostal zpátky kontrolu nad Afghánistánem? Je to tak těžké si domyslet? Ano, Tálibán dostane nejen americké zbraně a výzbroj, kterou si prostě převezme od nefunkční afghánské armády, ale ta hladkost přebírání kontroly Tálibánem nad zemí dává tušit, že celé je to přichystané a Tálibán má zajištěné prostředky od americké vlády způsobem, který nepůjde odhalit.

Co se nepovedlo Američanům v Hong Kongu, může se povést za pomoci Tálibánu v muslimském Xinjiangu

Tálibán bude produkovat opium, stejně jako před 20 lety, a Američané budou produkci odebírat a platit Tálibánu v dolarech. Jenže o obchod s opiem nejde. To je pouze způsob, jakým bude Tálibán financován. Ovšem Američané budou po Tálibánu chtít protislužbu za to, že Tálibán již není na seznamu teroristických organizací, že má znovu kontrolu nad Afghánistánem, a že bude moci za dolary prodávat opium.

Tálibán totiž bude muset s Američany spolupracovat na destabilizaci muslimské provincie Xinjiang. Americká CIA tak bude používat islámské kontakty na pašování zbraní z Afghánistánu do čínské provincie Xinjiang. Ten plán je naprosto dokonalý a přitom do očí bijící a zcela jednoduchý. Američanům se nepodařilo destabilizovat Čínu skrze protesty v Hong Kongu minulý rok, ten plán selhal. Takže přichází pro změnu ujgurská otázka s čínskými muslimy v provincii Xinjiang... Kruh se uzavřel.

Tálibánem ovládaný Afghánistán se stane největší bezpečnostní hrozbou pro Peking. A pozor, nejde jen o Čínu. Tálibán může začít dodávat zbraně muslimům i v Tádžikistánu a Uzbekistánu. Moskva si je toho vědoma a není divu, že právě teď probíhá na hranicích s Afghánistánem mohutné společné vojenské cvičení ruské, tádžické a uzbecké armády. To riziko je opravdu reálné, ale v tomto případě nejde Američanům o dvě země bývalého SSSR. To, že se Tálibán v Afghánistánu dostal k moci, je konceptuální proces na zahájení bezpečnostní destabilizace v Číně skrze muslimskou ujgurskou provincii Xinjiang. A to je celé.

Naprosto absurdně tak ve zpětném pohledu vyznívá výrok prezidenta Miloše Zemana, že čeští vojáci na misích v Afghánistánu "bojovali za Prahu". Nikoliv! Bojovali za roztáčení kol amerického vojensko-průmyslového komplexu v boji s imaginárním teroristickým nepřítelem, který podle dohody v Dauhá už vlastně teroristou dnes ani není!


Zdroj: -VK- šéfredaktor AE News, infokuryr.cz