Co dělají Zelené barety na Ukrajině?
Nejen NATO, ale i Evropská unie míří do nebezpečných vod v návaznosti na prohlášení vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU Josepa Borrella, že "poskytuje neochvějnou podporu Ukrajině a její územní celistvosti, protože Kyjev otevřel svá letiště pro NATO a americká letadla přistávají jedno za druhým," napsal řecký server Pronews.
V pondělí Josep Borrell uvedl, že "s velkým znepokojením sleduje ruskou vojenskou aktivitu kolem Ukrajiny". Po telefonickém rozhovoru s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou také slíbil "neochvějnou podporu EU pro svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny", čímž se EU dostala do čela "konfliktu" s Ruskem.
Souběžně probíhají lety amerických dopravních letadel na Ukrajinu. Americké letectvo nasadilo letouny C-17 Globemaster, které nepřetržitě transportují zbraně a systémy ukrajinským silám i zvláštním silám NATO, které jsou již v zemi. Podle řeckého webu v Kyjevě přistály i oddíly Zelených baretů US Army a členové britských jednotek SAS. Zelené barety jsou speciální jednotkou se základnou ve Fort Bragg. Jejich příslušníci bývají nasazováni do týlu nepřítele za účelem provádění diverzních akcí. Bývají vysazováni těsně za linií hlavního úderu, aby sabotážemi na protivníkově území vytvořili prostor pro prolomení fronty. K plnění stejných úkolů jsou vycvičeni i výsadkáři z britské SAS.
Pokud jde o Rusko, to pokračuje ve vojenské mobilizaci bez přerušení s nejméně třemi výsadkovými brigádami: 74., 76. a 104. Jde o útočné formace, zaměřené na vedení leteckých operací. Ruský arzenál je "vyztužen" i těžkými zbraněmi, jako je odpalovací zařízení TOS-1, které vypouští termobarické rakety. Ruská armáda na svém území u hranice, které sousedí s Ukrajinou a separatistickými lidovými republikami Doněckem a Luhanskem, právě provádí rozsáhlé vojenské cvičení, které bylo řádně ohlášeno Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v souladu se Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Oproti tomu se americká ani britská armáda, stejně jako ukrajinská armáda, ani nenamáhaly ohlásit přesun vojenských formací směrem k ruským hranicím.
Ukrajinská armáda přesouvá - v rozporu s Minskými dohodami - na linii dotyku s milicemi domobrany Luhanské a Doněcké lidové republiky další těžkou techniku. Podle dohod z Minsku, které měly ukončit válku na Donbase - označovanou buď jako občanskou válku nebo také jako válku mezi Ukrajinou a separatistickými republikami, které vojensky uhájily svou nezávislost - měly obě strany konfliktu trvale stáhnout z pásma na linii dotyku znepřátelených stran těžké zbraně. V pásmu širokém 30 km by neměly být žádné tanky ani obrněné transportéry, ani raketomety a minomety. Obě válčící strany se v dohodě zavázaly, že z demilitarizované zóny stáhnou všechny zbraně s kalibrem větším než 12,7 mm.
Podle fotografií, které byly zveřejněny na FB, ukrajinská armáda do tohoto pásma přiváží celé vlaky tanků a obrněných transportérů. Na aplikace Liveuamap byla zveřejněna svědectví o převozech tanků britské výroby Challenger 2. Na internetu byly zveřejněny i fotografie vlaků s tanky překrytými plachtami, které přes Slovensko během víkendu přejely na Ukrajinu. Údajně mělo jít právě o britské tanky, které byly převáženy ze základen v Německu.
Jde už o třetí či čtvrtou eskalaci, hrozící vyústit ve válečný konflikt. První byl na podzim 2019 vpád Turecka do severovýchodní Sýrie, na území pod kurdskou správou. Následovala uprchlická invaze, vyvolaná Tureckem proti EU a Řecku loni na jaře. Na podzim Ázerbajdžán s podporou Turecka provedl agresi na území arménského Arcachu/Náhorního Karabachu. Nyní zesílilo napětí kolem Doněcké a Luhanské republiky, které vyhlásily nezávislost na Ukrajině. Tam se v roce 2014 po převratu zmocnil vlády režim, vykazující stejné znaky fašismu jako režim turecký, zapletený téměř do všech uvedených konfliktů. Turecký způsob vlády je ostatně vidět i na Ukrajině. Potlačování opozice, zavírání opozičních médií, hospodářský rozvrat, zabíjení vlastních občanů - to vše je Ukrajině tolerováno.
První výstřely už padly. Nedávno jsme psali, že USA budou muset odvrátit pozornost od vnitřních problémů válkou. Můžeme jen doufat, že podpora Ukrajiny bude ze strany USA jen zbrojní, a že nedojde k přímému zapojení americké armády či různých kontraktorů. To by zcela určitě znamenalo rozšíření konfliktu na značnou část Evropy, ne-li na Evropu celou. Na tento scénář se už raději připravuje Bělorusko, které v obavách před opětovným vypuknutím války na Ukrajině k hranicím s touto zemí poslalo několik obrněných armádních jednotek.
EU a její orgány, jak se očekávalo, podpořily nedemokratický ukrajinský režim proti "zlému Rusku". Jsou díky své neschopnosti ochotni zavléci Evropu do války. Europoslanci za SPD požádali předsedu frakce Marca Zanniho, aby na čtvrtečním jednání Konference předsedů, což je orgán, který připravuje program plenárního zasedání Evropského parlamentu, navrhl zařadit bod Porušování Minských dohod a obnovení bojů na Ukrajině.
SPD společně s francouzskými kolegy z Národního sdružení Marine Le Penové se připravuje k předložení na plénum návrh rezoluce o vyhlášení embarga na vývoz a tranzit zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu. Do návrhu chtějí začlenit i vyhlášení osobních sankcí proti nejvyšším představitelům ukrajinského režimu, vedení armády a neonacistických dobrovolnických praporů, včetně zákazu vstupu do EU a zmrazení jejich majetku, nacházejícího se na území EU. Chtějí navrhnout, aby do splnění závazků z Minských dohod, především ukončení jakýchkoli bojů, útoků na civilisty těžkými zbraněmi a opětovného odvezení těžkých zbraní z demilitarizované zóny, byly zastaveny všechny platby z rozpočtu EU Ukrajině. Kolegové navrhují rovněž pozastavení Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou a suspendování všech dohod o celním zvýhodnění ukrajinských dovozů do EU. Cílem návrhů SPD je zabránit Ukrajině v možnosti eskalace konfliktu tím, že jí bude znemožněno získávat v EU peníze na nákup smrtících zbraní např. z Turecka, které je ve velkém množství prodává armádě i neonacistickým dobrovolnickým praporům, jako je Azov.
Publikováno na: https://www.novarepublika.cz/