Digitalizace a iPhony jsou pro chudé a hloupé 

26.09.2019

Přední americký deník New York Times zveřejnil článek, který jistě zvedne ze židle liberály a technokraty. V článku se uvádí, že současné "digitální vzdělávání", stejně jako ostatní digitalizace, je údělem chudých. Ukazuje se totiž, že bohatí v USA odmítají nejen služby "digitální ekonomiky", ale také smartphony, sociální sítě, online nákupy a zejména školy, které používají gadgety.

Kam skutečně vede protěžovaná digitalizace všech a všeho ukazuje série krátkých filmů BBC o nepříliš vzdálené budoucnosti v roce 2039. V nich je za pokrok pokládán život, v němž není místo pro rodinu, vlastní domov, ani emoce. Všichni žijí v ubytovnách, živí se umělým jídlem a hmyzem, a oddávají se zvrácenostem ve virtuálním světě. Přesněji, ne všichni, ale "průměrní obyvatelé", kteří klesnou na úroveň otroka, moderněji řečeno "jedné pracovní jednotky". V tomto materiálu se však uvádí, že digitalizace neovlivní hlavní lobbisty - světovou oligarchii. Nyní tu máme živý důkaz v podobě článku z New York Times.

Zatímco nám naši domácí páni (Herman Gref, předseda výkonné rady Sberbanky) tvrdí, že život ve virtuálním prostředí je progresivní a nezbytný, bohatí Američané a většina bohatých na světě ho opouštějí: 

"Chtějí, aby si jejich děti hrály se svými vrstevníky, a soukromé drahé školy bez technologií z toho profitují. Bohatí jsou ochotni a schopni za to zaplatit. Viditelná lidská identifikace - život bez telefonu během dne a odchod ze sociálních sítí - se staly symbolem vyššího stavu. Čím více se monitory objevují v životech chudých lidí, tím více mizí ze života bohatých. Čím jste bohatší, tím více utratíte za to, že budete mimo toto dění. Generální ředitel Institutu luxusu Milton Pedraza, který radí společnostem ohledně života nejbohatších lidí a jejich utrácení peněz, zjistil, že bohatí utrácejí za cokoli "lidského". Podle průzkumu jsou odhadované náklady na činnosti, jako je cestování, volný čas a jídlo, větší, než náklady na zboží. Pedraza v tom vidí přímou reakci na šíření digitalizace. "Nyní si v oblasti vzdělávání a ve zdravotnických zařízeních všichni začínají všímat lidské práce. Lidská práce je velmi ceněná," řekl.

"Pagery byly dříve důležité, protože to byl signál, že jste důležitý, zaneprázdněný člověk," řekl Joseph Nunes z University of Southern California, který se specializuje na marketing. Dnes se však tvrdí, že opak je pravdou: "Pokud jste skutečně na vrcholu hierarchie, nemusíte nikomu odpovídat. Oni musí odpovídat vám. Bohatí lidé si mohou dovolit nevšímat si prodávaných produktů, chudí a střední třída však takovou možnost nemají," uvádí New York Times. 

Představte si, že iPhone je dnes v USA známkou žebráka! A vše, o čem nás přesvědčují, že je třeba odmítnout jako přežitek - např. školy, v nichž vyučují dobří učitelé, nemocnice, kde léčí profesionální lékaři, veselé svatby s živými hosty - to vše je v Hollywoodu a mezi americkými boháči mimořádně "in". Autoři článku dále vysvětlují, že odmítnutí jakékoli virtuality - od sociálních sítí a chytrých telefonů až po používání miniaplikací ve vzdělávání - není nějaký rozmar všelijakých Rockefellerů, ale jediný způsob, jak získat inteligentní a schopné následovníky!

"Podle prvních výsledků významné studie o vývoji mozku, provedené národními zdravotnickými instituty (kdy bylo zkoumáno 11 000 dětí), vyplývá, že děti, které tráví více než dvě hodiny denně sezením před displejem mají horší známky než ty děti, které místo toho čtou knihy. Studie dále zjistila, že mozek dětí, trávících hodně času před displejem, a těch, kteří naopak hodně čtou, je velmi odlišný. U některých "dětí před displejem" totiž předčasně řídne mozková kůra. 

Jiná studie, zabývající se dospělými, zjistila souvislost mezi časem, stráveným u počítačů a gadgetů, a depresí.

Proti používání gadgetů se vyslovil i přední pediatr z dětské nemocnice v Seattlu Dimitrij Christakis. Tvrdí, že dítě, které se na iPadu naučí stavět s virtuálními kostkami, neví, jak to samé udělat s kostkami skutečnými.

Hlavní technologické společnosti tvrdě lobbovaly za to, aby veřejné školy zaváděly programy, které vyžadují, aby na každého studenta připadal jeden notebook, a přitom tvrdily, že tak budou děti lépe připraveny na budoucnost, založenou na digitalizaci. Zatímco zavádějí tuto digitalizovanou budoucnost, své vlastní děti vychovávají úplně jinak.

V malých městech kolem Wichity, kde byly rozpočty škol tak sníženy, že Nejvyšší soud rozhodl o jejich neekonomičnosti, byli učitelé a učební pomůcky nahrazeni softwarem a studenti trávili většinu školního dne tiše u notebooku. Jednou z nejoblíbenějších základních škol je tam místní waldorfská škola, která aplikuje návraty ke kořenům a zavádí téměř klasické vzdělání. V důsledku toho se ukazuje, že zatímco bohaté děti tráví před displejem minimum času, chudé děti se ke gadgetům bracejí stále častěji," uvádí New York Times.

Fakticky se ocitáme v situaci, kdy samotní majitelé informačních gigantů, kteří protlačují zavedení stále většího počtu gadgetů do vzdělávání a přispívají tak ke hloupnutí populace, závislé na jejich službách - jako by byly na drogách - posílají své vlastní děti za nemalé peníze do běžných škol bez "digitalizace". Kromě toho zde ona "droga" není uváděna náhodou. 

"Chudým a střední třídě se tvrdí, že gadgety jsou pro ně a jejich děti dobré a důležité. Za tímto účelem jsou v technologicky vyspělých společnostech zaměstnáváni psychologové a neurovědci, jejichž úkolem je co nejrychleji a pokud možno na co nejdelší dobu připoutat oči i mysl dětí k displejům... Lidé utíkají k tomu, co znají - k monitorům. Je to jako běžet do rychlého občerstvení," řekl Sherry Turkle, profesor sociální vědy a technologického výzkumu z Massachusetts Institute of Technology. A stejně jako je stále obtížnější odmítnout rychlé občerstvení, když je to jediná restaurace ve městě, tak je pro chudé a střední třídy mnohem obtížnější vyhýbat se světu mobilních telefonů a počítačů. 

I když se někdo rozhodne žít offline, je to často nemožné. Rodiče studentů veřejných škol možná nechtějí, aby se jejich děti učily s gadgetem v ruce, ale takovou možnost nemají, když mnoho škol má individuální programy s použitím počítačů. Skutečnost je taková, že v naší kultuře narůstá izolace, zmizela tradiční shromažďovací místa a sociální struktury, gadgety zaplňují rozhodující část prázdnoty.

Nejedná se o text konspiračních teoretiků, hovořících o budování nové společnosti otroků pod kontrolou "Velkého Bratra". Je to úctyhodný deník New York Times, který zcela oficiálně tvrdí: IT společnosti ve skutečnosti vědí, že lidé z jejich zboží hloupnou, ba co víc, drží si velký aparát zaměstnanců, kteří jsou nuceni hloupnutí obyvatelstva urychlit. Své děti však drží co nejdál od všech těchto "novinek". 

Video z produkce BBC ukazuje lidi, kteří nejsou nikterak nadaní, žijí ve sparťanských podmínkách, a píše se rok 2039 - to jsou ti, kterým je dnes 5 - 10 let. Jsou to "nuzáci", kteří se naučili novým pravidlům za použití gadgetů ve školách, zapojují se do sociálních sítí a stávají se hlavními "pracovními zdroji". Jsou to klasičtí otroci, kteří budou mít přístřeší, nějaké jídlo z kobylek a oblečení z rafinované ropy. Pouze místo cejchu budou mít identifikační číslo, namísto okovů jim budou dávány gadgety, a dohlížet na ně bude nechvalně známá umělá inteligence. Tato budoucnost se již blíží - nejen na Západě, v USA, ale také v Rusku a dalších zemích.


Zdroj: leva-net.webnode.cz/