Irák vydal zatykač na Trumpa kvůli atentátu na Sulejmáního

07.01.2021

Irácký soud, který se zabývá vyšetřováním vraždy velitele speciálních jednotek Íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního a zástupce velitele skupiny šíitské milice Abu Mahdiho al-Muhandise, ke které  došlo v lednu 2020, vydal zatykač na prezidenta USA Donalda Trumpa. Informovala o tom tisková služba irácké Nejvyšší soudcovské rady.

Soudce místního soudu v bagdádském okresu Al-Rasafa, jenž byl pověřen vyšetřováním vražd íránského generála Kásima Sulejmáního a vlivného vůdce proíránské milice Abu Mahdiho al-Muhandise, vydal zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vyšetřovatelé budou i nadále pokračovat v identifikaci dalších osob, spojených s tímto zločinem, bez ohledu na to, zda se jedná o irácké občany nebo o cizí státní příslušníky.

Příslušný soud učinil toto rozhodnutí po ukončení předběžného vyšetřování. Ve čtvrtek irácký soud vyslechl výpovědi žalující strany - příbuzných zavražděných vůdců.

Možná pomsta

Brigádní generál Esmaíl Ghaáni, který se stal nástupcem Kásima Sulejmáního hned po jeho zavraždění, prohlásil, že za smrt íránského vůdce se mohou pomstít aktéři uvnitř Spojených států.

Ve svém projevu Ghaáni označil amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vydal rozkaz k atentátu, za nejšpinavějšího člověka, který podlehl nátlaku Izraele a Saúdské Arábie a odhodlal se k tomuto "podlému" kroku.

"Celý svět tě odsoudí. Ti, kteří spáchali tento zločin, musí vědět, že po celém světě se najdou odvážní muži, kteří jsou připraveni potrestat ty, kteří to udělali," vzkázal brigádní generál Esmaíl Ghaáni.

Vražda Sulejmáního a Muhandise

Sulejmání a šéf irácké milice PMF Abú Mahdí Muhandis byli zabiti 3. ledna 2020 při raketovém útoku na jejich automobil na mezinárodním letišti v Bagdádu. Operace byla schválena prezidentem Donaldem Trumpem.

Následně 8. ledna Írán bombardoval dvě vojenské letecké základny v Iráku, kde se nacházela americká vojska. Jak Írán uvedl, nebyl to poslední akt pomsty, pokud USA nestáhnou své vojáky z Blízkého východu.

Jako velitel elitních jednotek Íránských revolučních gard (Kuds) se Sulejmání účastnil řady protiteroristických operací na Blízkém východě. V roce 2001 krátce spolupracoval s USA v boji proti hnutí Tálibán v Afghánistánu. Sulejmání také v roce 2010 pomáhal syrské vládě v boji proti Islámskému státu.

Tyto události, k nimž došlo v lednu 2020, měly za následek zhoršení vztahů mezi Teheránem a Washingtonem. Navíc Amerika odstoupila od íránské jaderné dohody z roku 2015, známé jako Společný komplexní akční plán (JCPOA), a obnovila tvrdé ekonomické sankce.


Zdroj: khaama.com