Írán: Prodloužení zbrojního embarga se neobejde bez následků

30.06.2020

Prodloužení zbrojního embarga proti Íránu se neobejde bez následků, sdělil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás al-Músáví.

"Prodloužení zbrojních sankcí (proti Íránu) bude porušením rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2231 a neobejde se bez následků," řekl Músáví na brífinku. Dodal, že odpovědnost bude spadat na země, které budou prosazovat prodloužení embarga, jehož termín vyprší na podzim.

Írán a šestka mezinárodních vyjednávačů dosáhly v červenci 2015 dohody o urovnání dlouholetého problému íránského atomového programu. Mnohaměsíční jednání skončila přijetím Společného komplexního akčního plánu, jehož splnění má zrušit všechny ekonomické a finanční sankce, zavedené Radou bezpečnosti OSN, USA a EU proti Íránu.

Dohoda obsahuje bod o tom, že zbrojní embargo bude zrušeno během pěti let, že dodávky zbraní jsou možné také dříve, ale pouze s povolením Rady bezpečnosti OSN.

Dohoda nevydržela v původním znění ani tři roky, v květnu 2018 USA informovaly o odstoupení a obnovení tvrdých sankcí proti Teheránu. Jelikož formálně odstoupily od dohody jen USA, musí ostatní účastníci dodržovat podmínku o zbrojním embargu.

Došlo k dalšímu pozdvižení kvůli tomu, že Írán předal Interpolu žádost o největší policejní organizací na světě - příkaz k zadržení Donalda Trumpa.

V pondělí íránská média informovala, že soudní orgány země žádají Interpol, aby zařadil na seznam mezinárodního zatykače prezidenta USA Donalda Trumpa za vraždu generála Islámských revolučních gard Kásima Sulejmáního.

"Podařilo se identifikovat 36 osob, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na Kásima Sulejmáního. Jsou mezi nimi politické a vojenské osobnosti Spojených států a dalších zemí," uvedl teheránský prokurátor Alí Mehr.

Tito lidé jsou obviněni z "vraždy" a "terorismu", a na prvním místě seznamu je americký prezident Donald Trump.

Podle jeho slov soudní orgány přijaly usnesení o jejich předvedení před soud a vyhlášení červeného statusu prostřednictvím Interpolu, což znamená, že bezpečnostní orgány po celém světě musí a budou spolupracovat při pátrání a zadržení hledaných osob.

Velitel speciálních sil Kuds Kásim Sulejmání byl zabit letos 3. ledna při teroristickém útoku Spojených států. Spolu se Sulejmáním zahynulo dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku.

Washington svůj čin odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku. Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.

Zdroj: tasnimnews.com