Trest 3,5 let pro Navalného a 175 let pro Assange?

04.02.2021

Kritizovat nedemokratické poměry či násilné potlačování demonstrací v cizích zemích je samo o sobě v pořádku. Ovšem za předpokladu, že se měří všem zemím stejně - bez ohledu na to, zda se jedná o naše současné spojence či nikoliv. Jak asi většina čtenářů zaregistrovala, ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl v úterý odsouzen k třem a půl letům vězení.

Moskevský soud potrestal předáka ruské opozice za to, že porušil pravidla svého podmíněného trestu, který mu byl již dříve udělen za údajnou zpronevěru peněz. Navalnyj byl přitom zatčen ruskou policií v polovině ledna hned poté, co zhruba po pětiměsíčním pobytu v Německu (kde se léčil po pokusu o otravu, který měl být vloni v létě na něj spáchán) přistál na moskevském letišti Vnukovo. To vzápětí vyvolalo na celém území Ruska "mohutné" demonstrace za jeho propuštění.

Trest, který byl Navalnému vyměřen vyvolal kritické reakce politiků z řady zahraničních zemí, zejména pak z USA, Velké Británie a Německa, které označují proces s ruským opozičním politikem za vykonstruovaný. K těmto hlasům se přidal i český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který na Twitteru nejenom vyzval k okamžitému propuštění Navalného, ale také prohlásil, že by se s ohledem na tento případ měla Evropská unie vrátit k tématu protiruských sankcí. O těchto sankcích přitom jednali ministři zahraničních věcí EU již před třemi dny, nakonec se však na nich neshodli. Ne všichni ministři totiž byli v tomto směru tak horliví, jako český ministr zahraničí, a někteří z nich dávali přednost jednání s ruskou stranou.

Mají tedy být čeští občané hrdí na svého ministra zahraničí, který se do Babišovy vlády dostal v říjnu 2018 až jako náhradník za jiného sociálního demokrata Miroslava Pocheho (jenž byl nepřijatelný pro prezidenta Zemana)? Což o to, bojovat za demokracii, svobodu a lidská práva je nepochybně správné. Problém pana Petříčka, ale i některých jiných současných českých politiků, je však v tom, že v tomto "boji" nejsou vždy a za všech okolností stejně horliví. Přesněji řečeno, když například dojde k porušování lidských práv či neúměrnému trestání některých osob ze strany USA či některých jiných západních zemí, tak je hlasitost jejich kritiky výrazně slabší (potažmo žádná, aby si strýčka Sama nenahněvali), než když se tak děje například ze strany Ruska, Běloruska či Číny.

Za všechny uveďmě příklad zakladatele internetového serveru WikiLeaks Juliana Assange. Na tomto kontroverzním serveru již byla zveřejněna spousta dokumentů, jejichž obsah nebyl příjemný zejména pro vrcholné politické představitele USA. Týkaly se například amerických válečných aktivit v Iráku a Afghánistánu, vojenských aktivit v Jemenu, byly zde také popsány hackerské techniky, používané americkou zpravodajskou službou CIA. Kvůli tomu bylo v USA proti Assangeovi, pobývajícím v současné době ve Velké Británii, vzneseno již mnoho obvinění, za která mu hrozí souhrnný trest ve výši 175 let vězení. Americké ministerstvo spravedlnosti totiž Assangemu klade za vinu nejen to, že se k dokumentům dostal nelegálním způsobem, ale i to, že ve zveřejněných dokumentech byla odkryta spousta jmen tajných amerických agentů, čímž došlo, nebo mohlo dojít, k ohrožení životů mnoha osob.

V pohledu na činnost serveru Wikileaks se jistě mínění mnoha lidí bude lišit, jedni budou tvrdit, že veřejnost má právo být informována i o tom, co není vrcholným politickým představitelům některých států příjemné, jiní zase budou říkat, že je zcela nepřijatelné, aby v zájmu informování veřejnosti byly ohrožovány něčí životy. Ovšem každý soudný člověk, ať už stojí na jedné či druhé straně, by nejspíš měl uznat, že je hodně podivné, když zakladateli serveru Wikileaks de facto hrozí v USA doživotní trest, jaký se ve většině demokratických zemí dává jen masovým vrahům či teroristům. Nemluvě o tom, že někteří američtí a kanadští politici v minulosti dokonce požadovali, aby byl Assange popraven nebo byl na něho spáchán atentát.

A právě v souvislosti s Assangem nevyjádřil ministr Petříček, ani jiní naši vrcholní politici, žádné nesouhlasné stanovisko k výši trestu. Nic takového jsme nezaregistrovali ani ze strany některých lidskoprávních organizací, které jinak často (a mnohdy nepochybně oprávněně) poukazují na příliš tvrdé tresty pro odpůrce režimu v Rusku či Číně.

Český ministr zahraničí i další politici by neměli mlčet k případu Assange, k násilnému potlačování demonstrací v Turecku či k přehnaně vysokým trestům pro  politiky ve Španělsku, kteří předloni organizovali demonstrace za nezávislost Katalánska.

Publikováno na: https://www.czechfreepress.cz/