P.C.Roberts: Na obzoru další provokace, vedoucí k nukleární válce

Někteří lidé si kladou otázku, proč Rusko považuje případné členství Finska v NATO za provokaci. Odpověď je jednoduchá: ze stejného důvodu, z jakého považovala za provokaci ukrajinské členství v NATO. Pro Kreml jsou nepřijatelné americké raketové základny na hranicích Ruska.

USA zatím nadzvukové rakety nemají, ale dříve nebo později je mít budou. No a takové rakety na ruských hranicích doletí do Moskvy během tří až čtyř minut, takže jde o hrozbu skutečně existenční. Přitom Washington nechce americké základny pouze ve Finsku, ale chce je mít také ve Švédsku a v baltských státech. Dnes už je má v Polsku a Rumunsku.

Zatímco Washington zamýšlí členství Finska v NATO jako svou novou provokaci, nesmíme zapomenout ani na dvě další existující provokace, které Kreml vyhlásil pro sebe za nepřijatelné, což jsou už existující raketové základny v Polsku a Rumunsku. Jelikož by pro Rusko bylo nesmyslné preventivně odmítat raketové základny na Ukrajině a ve Finsku a současně se s nimi smiřovat v Polsku a Rumunsku, bude ruská intervence proti raketovým základnám v těchto dvou posledně zmiňovaných zemích dalším pravděpodobným sebeobranným krokem, který Rusové podniknou.

Západní mediální prestituti  už udělali, co mohli, aby vyvolali celosvětové pobouření proti Rusku. A lidé, kteří byli do tohoto módu myšlení nasměrováni, nepovažují Západem zřizované raketové základny na ruských hranicích za nic nezodpovědného. Ba naopak, odmítavou reakci Rusů považují za agresi. Taková je totiž síla indoktrinace.

Už roky píši o tom, že toto provokování Ruska může jednoho dne překročit červenou čáru a zažehnout nukleární válku. Stejně dlouho kritizuji Kreml za to, že se těmto západním provokacím dosud rázně nepostavil. Rusko mělo šanci učinit tak na Ukrajině, ale Kreml zde vybral postup, který nedokázal vyvolat potřebný dojem o tom, že zemím, které se přizpůsobí požadavkům americké agrese proti Rusku, hrozí devastace. Bylo přitom méně riskantní prokázat to v zemi bez příslušnosti k NATO, než v zemi začleněné do NATO. Kromě toho čekal Kreml s intervencí příliš dlouho, čímž USA daroval osm let k vyzbrojení a výcviku ukrajinských sil.

V důsledku jen "kočičího našlapování" v Ukrajině bude Rusko čelit stejnému problému ve Finsku nebo kdekoli jinde, jako jsou zmíněné dvě země NATO, které s Ruskem přímo sousedí (Polsko a Rumunsko). Přičemž neexistuje žádná pochybnost o tom, že USA a NATO nasadily vražedný kurs, vedoucí k nukleární válce. Stejně jako nesmí být v západním světě nic mimo oficiální narativ zveřejňováno a diskutováno, nic též nesmí být učiněno k zastavení této šílené jízdy k nukleární válce. Není dokonce ani možné diskutovat o této hrozbě v západních kruzích, zabývajících se zahraniční politikou. S páskou přes oči kráčíme tedy k válce nejspíše poslední.

Stoltenberg z NATO jen "zesiluje muziku", když Finsku i Švédsku slibuje, že jejich přijetí do NATO bude bleskové.

Zdroj: infokuryr.cz/n/