Saker: Ukrajina na pokraji války?
Analytik Saker uvažuje o tom, co se stane, pokud se kyjevský režim rozhodne zaútočit na Donbas.
Za prvé, ukrajinská vláda a parlament prakticky prohlásily, že minské dohody jsou "mrtvé". Po pravdě řečeno, tyto dohody se narodily už jako "mrtvé dítě", ale pokud všichni předstírali, že stále existuje šance na nějaké řešení, sloužily jen jako "brzda války". Nyní, když byl tento retardér odstraněn, je situace mnohem výbušnější než dříve.
Za druhé, je zcela jasné, že Bidenova administrativa zahrnuje ty nejhorší rusofoby Obamovy éry: Nulandová, Psakiová a další otevřeně prohlašují, že chtějí zintenzivnit konfrontaci s Ruskem. Dokonce i nováčci, jako Ned Price, jsou zarytí vzteklí rusofobové. Kluci v Kyjevě si okamžitě uvědomili, že do Bílého domu se vrátili jejich staří zlí šéfové a nyní také přizpůsobují svůj jazyk této staronové realitě.
Konečně - a to je nejhorší - existují jasné známky toho, že ozbrojené síly Ukrajiny přemísťují těžké zbraně ke kontaktní linii. Existuje mnoho zpráv o pohybu na východě kontaktní linie tanků i další těžké vojenské techniky, včetně amerických samohybných obrněných raketometů MLRS a taktických balistických raket. Není nutné říkat, že ruský generální štáb velmi pečlivě sleduje všechny tyto pohyby stejně jako zpravodajské služby LLR. To vše se děje v době, kdy popularita Zelenského klesá. A vlastně nejen jeho. Biden ukradl americké volby a musí se vypořádat se 70 miliony "nespokojených" občanů, kteří volili Trumpa, a všichni jeho spojenci - vedoucí představitelé EU - čelí mnoha extrémně vážným krizím (imigrace, kriminalita, covid-19, atd.) Pravdou je, že všichni zoufale potřebují nějaký druh "rozptýlení", aby se jejich veřejné mínění nezaměřovalo na skutečné problémy, kterým západní společnosti u sebe doma čelí. Jaký druh "rozptýlení" by to mohl být? No přece nějaká ta "humanitární válka".
Fáze jedna: "spouštěč"
Je nepravděpodobné, že by Ukrajina jen tak zaútočila na Donbas. Kyjev musí stále vypadat jako "oběť agresora".
Pamatujete si, jak se tři lodě ukrajinského námořnictva pokusily proplout pod Krymským mostem? A co ukrajinské teroristické skupiny, které se Kyjev pokusil propašovat na Krym? A konečně existuje mnoho teroristických útoků prováděných ukrajinskými speciálními službami na území Novorossie. Pravdou je, že ukrajinské speciální služby (SBU) provádějí průzkumné a sabotážní operace na Donbasu, na Krymu a dokonce i v Rusku. Právě teď obě strany (Kyjev i obě samozvané republiky LLR a DLR) oficiálně oznámily, že povolily svým silám reagovat na jakékoli provokace, či nepřátelskou palbu. Jen si představte, jak snadné je pro obě strany zorganizovat provokaci, a poté prohlásit, že byla napadena, a prohlásit, že "se musíme před agresorem bránit". Nejpravděpodobnějším scénářem je tedy nějaká ukrajinská provokace, po níž bude následovat "obranný protiútok" ozbrojených sil Ukrajiny.
Fáze dvě: útok
V posledních letech dostaly ukrajinské ozbrojené síly od Západu velkou pomoc, a to jak z hlediska vybavení, peněz, tak výcviku. Z kvantitativního hlediska jsou navíc ozbrojené síly Ukrajiny mnohem větší, než kombinované síly LLR a DLR. Bylo by však chybou domnívat se, že síly obou republik usnuly na vavřínech a nepracovaly na zkvalitnění a vyzbrojení svých ozbrojených sil. Ukrajinská vláda pracuje na další mobilizaci (takových vln mobilizace v minulosti bylo mnoho, ale žádná z nich nebyla nijak úspěšná). Vzhledem k chaosu v zemi je nepravděpodobné, že to půjde nyní lépe.
Pokud chceme zjistit nějaká přibližná čísla, pak můžeme říci, že Kyjev by teoreticky mohl mobilizovat asi 300 000 vojáků, zatímco stálé síly obou republik mají asi 30 000 vojáků (jedná se o trvalou sílu před mobilizací). Musíme však vzít v úvahu, že ukrajinské síly jsou většinou branci, zatímco síly obou republik jsou 100% profesionálně vycvičení dobrovolníci, bojující za svou zemi a chránící své rodiny a přátele. To je obrovský rozdíl! Faktem je, že síly obou republik jsou mnohem lépe vycvičené, vybavené, motivované a velí jim velice kvalitní a profesionální velitelé. Síly LLR a DLR měly navíc roky na přípravu na případný útok ze strany ukrofašistů.
Ve skutečnosti jsou nyní obě strany na předpokládané linii střetu velmi silně opevněny. Problém je pouze to, že průmyslové město Doněck je doslova "na ráně". Mohou ukrajinské síly "prorazit" obranu LLR a DLR? Řekl bych, že to není nemožné, pokud budeme brát v úvahu důležitý faktor ruských ozbrojených sil a jejich možný rychlý zásah a potlačení jakéhokoli průlomu ze strany ukrajinských sil.
Má ruská armáda prostředky k zastavení takového útoku? Ano, samozřejmě. Za prvé, obě republiky, jak LLR, tak i DLR, jsou doslova přímo na hranici s Ruskem, což znamená, že téměř jakýkoli ruský zbraňový systém může "dosáhnout" nejen luhanskou a doněckou oblast, ale dokonce i celou ukrajinskou oblast. Rusko by také mohlo přes obě republiky zavést klasickou "bezletovou zónu" a zabránit nasazení ukrajinských leteckých a raketových sil. Ruské rakety a dělostřelecké systémy mohou být použity nejen k likvidaci baterií protivníka, ale také k porážce útočících ukrajinských jednotek. A konečně, pokud to bude nutné, mohou být zapojeny ruské síly z Krymu a také síly černomořské flotily. Pokud jde o ruské systémy pobřežní obrany (Val a Bastion), mohou "uzamknout" celé Černé moře. Největším problémem pro Rusko je ale to, že prakticky nic z toho nemůže udělat, aniž by v Evropě vyvolalo obrovskou politickou krizi. Jen si představte, co by na takový ruský zásah řekli lidé, jako jsou Anthony Blinken, Ned Price nebo Jen Psakiová! Jsou to stejní lidé, kteří okamžitě obvinili Rusko z útoku na Gruzii, i když pravda byla jiná - Gruzie napadla Jižní Osetii s většinovou ruskou populací.
Nyní všichni žijeme v době "polopravd" a nikoli ve světě faktů. Již jsem řekl, že skutečným účelem ukrajinského útoku na Donbas nebude znovuzískání regionu, ale donucení Ruska k otevřenému a nepopiratelnému zásahu. Toto je od roku 2014 sen neokonzervativců. Toto je jejich konečný cíl a falešné přátelství s Ukrajinou.
Fáze třetí: ruská intervence
Jeden zásadní fakt: věděli jste, že více než 10% populace, tedy okolo 400 000 obyvatel obou republik, má již ruské pasy? Celková populace doněcké a luhanské republiky je asi 3,7 milionu obyvatel. Tato skutečnost je zásadní ze dvou důvodů.
Za prvé, můžete si o těchto ruských občanech myslet, že jsou něco jako návnada. Pokud však budou při ukrajinském útoku zabíjeni, nebude mít Putin jinou možnost, než zasáhnout, aby je ochránil. Putin ve skutečnosti mnohokrát uvedl, že Rusko nikdy nedovolí, aby Ukrajina násilím dobývala Novorossii nebo likvidovala její obyvatelstvo.
Za druhé, existuje mnoho precedentů, kdy země (většinou západní) použily k ochraně svých občanů vojenskou sílu. Příkladem jsou v prvé řadě Spojené státy v Grenadě a Panamě, Turci na Kypru a v Sýrii nebo Francouzi v mnoha afrických zemích. Z čistě vojenského hlediska má Rusko dále k dispozici řadu protiopatření, která lze použít k zmaření a zastavení jakéhokoli ukrajinského útoku, a to i bez vyslání pozemních sil. Kromě toho se reakce Ruska nemusí nutně omezovat pouze na první linii - Rusko může Ukrajinu snadno zasáhnout i v její strategické hloubce a Ukrajinci ve skutečnosti nemohou dělat nic, aby tomu zabránili.
Západ všechna svoje válečná dobrodružství začínal různými humanistickými hesly, jako např. "odpovědnost, chránit...". Potom ale Rusko může použít stejné argumenty, i když pro Západ bude stále jen agresorem. Samozřejmě nejsem až tak naivní, abych věřil, že kohokoli na Západě přesvědčí pojmy jako spravedlnost nebo precedens. Ale Kreml může použít tento argument k dalšímu utvrzení Rusů o skutečných záměrech Západu. To bude zvláště užitečné pro Putina ve volebním roce a oslabí to jak prozápadní opozici, tak i protizápadní "vlasteneckou" opozici, která nebude mít jinou možnost, než plně podporovat vojenskou intervenci na záchranu Donbasu.
Fáze čtyři: odpověď impéria
Ani na okamžik nevěřím, že někdo na Západě "spáchá sebevraždu" a bude hájit vojenský zásah na Ukrajině proti Rusku, natož aby poslal vojska NATO na "záchranu" Ukrajiny. NATO je jen falešná vojenská aliance. Byla vždy ve skutečnosti jen nástrojem USA pro kontrolu nad Evropou. Ano, historicky byla pro NATO jen údajnou hrozbou ze strany Sovětského svazu a nyní také Ruska.
Dnes však nikdo na Západě nevěří, že stojí za to riskovat totální válku proti Rusku bezprostředně po případné (relativně malé) ruské vojenské intervenci na východní Ukrajině.
Všichni jsme viděli, jak západní politici a presstituti vymysleli (zcela zfalšovali) ruskou intervenci na Donbasu, a jak prohlásili, že "potrestají" Rusko za "nedodržování minských dohod". Mimochodem, minské dohody má dodržovat Ukrajina - LLR - DLR, nikoli Rusko, které je pouze jedním z garantů dohod.
Fáze čtyři: možné odpovědi od ukrofašistů
Není pochyb, že Zelenský a všichni tito klauni v Radě nejsou vojenští vůdci. Dokonce i velitelé ozbrojených sil Ukrajiny patří až do 3. třídy (všichni vojenští experti odešli nebo byli propuštěni). Prvním zájmem nácků v Kyjevě bude bezpečná evakuace západních "poradců" z bojové zóny a poté se skryjí a hlavně někam "zašijí" své peníze. Přes všechny ty přehlídky v maskáčích a horečnaté žvásty o super zbraních nebudou ukrajinské ozbrojené síly schopny existovat jako organizovaná bojová síla déle než 48 hodin.
Jak jsem zmínil výše, Rusko je schopné snadno zavést bezletovou zónu nejen nad oběma republikami, ale dokonce i nad celou východní Ukrajinou. Rusko je schopné vypnout elektřinu i plyn na celé Ukrajině. Ne nadarmo Putin v roce 2018 řekl: "Jakýkoli závažný útok nebo provokace ze strany Ukrajiny bude mít velmi vážné důsledky pro ukrajinskou státnost jako celek". Bylo by však bezpečné ignorovat potenciál ukrofašistů, kteří by mohli Moskvě způsobit skutečné potíže?
Například bych nebral na lehkou váhu skutečnost, že Ukrajinci hrozí útokem na skupinu ozbrojených sil Ruské federace na území Podněstří (OGRV). Jedná se o malou jednotku daleko od Ruska, obklopenou nepřátelskými sousedy. Tiraspol leží v jihovýchodním Moldavsku a je hlavním městem Podněsterské moldavské republiky a nachází se asi 600 km západně od Doněcka! A nejen to: Moldavsko členem NATO zatím sice není, ale Rumunsko ano. Současná moldavská prezidentka Mai Sanduová je Rumunka, je hluboce zaměřená proti Rusku, a mohla by působit jisté potíže. Je také velmi důležité mít na paměti další skutečnost: Kišiněv, hlavní město Moldavska, je jen 300 km od Krymského poloostrova. Díky tomu je celé Moldavsko v dosahu ruských protiopatření a mobilních sil rychlé reakce. Pro Moldavany by jakákoli představa o útoku na OGRV v Podněstří byla opravdu šílená, ale pro zoufalý "ukrorežim" v Kyjevě by to mohlo být bolavé místo, kde zasadit Rusku úder.
Ukrofašistický režim v Kyjevě samozřejmě neměl od doby "revoluce hrdosti" fakticky žádnou moc. Všechna rozhodnutí o Ukrajině činil a činí "strýček Sam" (nebo Šmoula?) a jeho stoupenci v Kyjevě. Otázka, kterou si musíme položit, tedy zní: může někdo obejít šílené neokonzervativce v Bílém domě, aby postrčil režim v Kyjevě a dále rozšířil konflikt a donutil Rusko zasáhnout také v Podněstří? Někteří komentátoři na Západě a v Rusku navrhují, aby Bidenův plán - za předpokladu, že existuje - způsobil krize na různých místech v celé oblasti Ruska - na Donbasu, v Černém a Azovském moři, v Gruzii, Bělorusku, Podněstří, Arménii, atd. Impérium se také může rozhodnout vrátit se k plánu Hillary Clintonové vytvořit bezletovou zónu nad rozmístěním ruských vojsk v Sýrii. Nejsem si ale jistý, jestli je to právě teď pro Rusko hlavní hrozba.
Existuje například dobrý důvod, proč je Rusko rozděleno na vojenské obvody - v případě války se každý vojenský obvod stane samostatnou frontou, která může bojovat autonomně, podporovat jiné fronty a spoléhat na strategické schopnosti ruských ozbrojených sil. Jinými slovy, ruská armáda se dokáže vyrovnat s několika velkými krizemi nebo dokonce konflikty ve státech bývalé SSSR. Pokud by padlo rozhodnutí o bezletové zóně nad Sýrií podle vzoru Hillary, je nepravděpodobné, že by Spojené státy podnikly tak nebezpečný krok, ato vzhledem k nepopiratelné realitě, že všechny základny CENTCOM jsou pod dvojím zaměřením - íránským a ruským.
Fáze pět: poválečná situace
Rusové se zachovají stejně, jako v době pětidenní války (ve skutečnosti trvala pouze 3 dny) proti Gruzii, která byla podporovaná armádami NATO. Bez ohledu na to, kde se ruská armáda rozhodne zastavit, byla by to krátká válka. Ukrajinské ozbrojené síly budou zcela zničeny, ale ruská vojska neobsadí velká ukrajinská města (stejně jako v roce 2008 nezabrala Tbilisi). Z tohoto neúspěšného státu Rusko rozhodně nic nepotřebuje. Naprosto nic. A poslední věcí, kterou dnes Rusko potřebuje, je zabřednout do úsilí o obnovu ukrajinského státu a ekonomiky a bojovat proti všemožným nacionalistickým bandám. Pokud jde o Rusko, nejspíš se s nechutí obrátí zády k Západu a bude pokračovat v rozvoji multipolárního světa s Čínou a dalšími zeměmi zóny B.
Závěr:
Ve skutečnosti jsou všechny výše uvedené myšlenky jen moje dohady. Nikdo neví jistě, zda k této válce skutečně dojde, a pokud k ní dojde, jak to skončí. To, co jsem uvedl výše, je jeden z mnoha možných scénářů. Když se naposledy ukrajinský útok zdál být bezprostřední, k zastavení eskalace a přesvědčení Kyjeva, aby neútočil, stačila Putinova slova o "velmi vážných důsledcích pro ukrajinskou státnost jako celek". Tentokrát Rusové takové hrozby nedělají - ale jen proto, že nevěří, že má smysl hrozby opakovat. Po druhé už by bylo nutné jednat!
V tuto chvíli dochází k vážným střetům mezi ozbrojenými silami Ukrajiny a obránci LLR. Obě strany používají ruční palné zbraně, granátomety a dělostřelecké systémy. Podle jednoho dobře informovaného blogera mu jeho zdroje v Kyjevě potvrdily, že "před nějakou dobou byl z úřadu starého vetchého Bidena zaslán rozkaz připravit ozbrojené síly Ukrajiny k útoku na Donbas". Nicméně, na konečné vyjádření z Bílého domu si budeme muset počkat. Tento zdroj zároveň uvedl, že podobné vojenské operace "budou prováděny v jiných zemích, kde existují ruské zájmy, s cílem odvrátit pozornost veřejnosti od Donbasu a oslabit jakoukoli jeho podporu".
Podobných zpráv je na Telegramu mnohem více. Proukrajinští komentátoři mimo jiné šíří zvěsti o ruských žoldácích, kteří se prý objevili poblíž frontové linie východně od Mariupolu. Můžeme říci, že informační bitva již začala. Pouze čas ukáže, zda se tato bitva změní v kinetickou nebo ne. Nyní to ale vypadá, že jsme ve fázi "zahájení".
Autor: Saker
Publikováno na: www.novarepublika.cz/