Pošle prezident Putin do Běloruska armádu? 

27.08.2020

Politická krize v Bělorusku vyvolala otázky, zda se Rusko nepokusí prezidenta Alexandra Lukašenka vojensky podpořit. Nakolik je to pravděpodobné, zhodnotil v rozhovoru pro Český rozhlas bývalý velitel Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

Lukašenko v jednom z rozhovorů oznámil, že se spolu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl na poskytnutí pomoci pro zajištění bezpečnosti Běloruska. Mnozí v Česku toto prohlášení interpretovali jako předzvěst vpádu ruské armády, stejně jako k tomu došlo během potlačení Pražského jara v roce 1968.

Generál Šándor však situaci vnímá jinak a je přesvědčený, že běloruský prezident tlak protestů ustojí. Dále poznamenal, že i samotné demonstrace nejsou ani protiruské, ani proevropské, což se zásadně liší oproti situaci na Ukrajině v roce 2014.

"Navíc v Bělorusku nejsou žádné fašizující síly, které by útočily proti Rusku jako takovému. Proto si nemyslím, že by chtěl Putin poslat do Běloruska armádu. Nic takového se určitě nestane," vysvětlil expert.

Podle něj cílem Ruska není zachování Alexandra Lukašenka u moci , ale zajistit, aby sousední země byla stále ve sféře vlivu Ruska. "Putinovi nejde o Lukašenka. Jde mu o Bělorusko," prohlásil.

Hlavní chybu Lukašenka vidí v tom, že na protesty reagoval zpočátku přehnaně tvrdě. I pokud by byly volby skutečně zmanipulované, přesto by je podle Šándora Lukašenko vyhrál. Kolik skutečně má opozice příznivců, není v této chvíli jasné.

"Minsk je samozřejmě důležitá část Běloruska, ale není to celé Bělorusko. Prostě nevíme, jak velký je ve skutečnosti celkový běloruský odpor proti Lukašenkovi," říká analytik.

V neděli se v běloruském hlavním městě konaly masové protivládní demonstrace. Po jejich skončení tisková služba prezidenta země zveřejnila záběry, na nichž Lukašenko vystupuje z vrtulníku s kalašnikovem v rukou.

"Vystoupení Lukašenka v neprůstřelné vestě s kalašnikovem v ruce byl dost velký signál k tomu, že neodstoupí," domnívá se bývalý šéf vojenských zpravodajců.

Kromě toho pod pohrůžkou NATO uvedl Lukašenko svou armádu do bojové pohotovosti, čímž podle Šándora ukazuje, že "je schopen ji kdykoliv a k čemukoliv použít. Signál pro opozici je jasný. Myslím si, že to opozici zastraší." Výsledkem celé politické krize pak bude těsnější závislost Běloruska na Rusku.

"Je evidentní, že se Bělorusko bude stále více přibližovat k Rusku. Putin Lukašenkovi pomůže, a tím si udrží Bělorusko ve svém předpolí, tak jak to Rusko vždycky chtělo a potřebovalo," uzavírá analytik.

Pomoc z Ruska

Běloruský prezident obviňuje z protestů západní síly, které se poté "vrhnou na Rusko". Kromě toho upozorňuje na zvýšenou aktivitu vojsk Severoatlantické aliance u běloruských hranic, což samozřejmě NATO popírá.

Lukašenko a Putin se dohodli, že Rusko poskytne "nezbytnou pomoc při řešení problémů na základě principů Smlouvy o založení Svazu Ruska a Běloruska, a pokud to bude nutné, i pomocí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB)".

Organizace ODKB uvedla, že se Minsk může obrátit se žádostí o pomoc v případě hrozby vnějšího nebezpečí. Zatím ale žádná žádost nepřišla a generální tajemník organizace Stanislav Zasj vyjádřil přesvědčení, že se Bělorusko se svými vnitřními problémy vypořádá samo.

Je úsměvné, že před ruskou vojenskou intervencí do Běloruska varovali jako jedni z prvních přední rusofobisté - senátor Jiří Drahoš, bývalý náčelník generálního štábu, generál Petr Pavel, či moderátorka ČT Nora Fridrichová.

Zdroj: snews.com