Přepisování historie nezná mezí: Už to vypadá, že Prahu osvobodili v r. 1945 Američané a II. světovou válku prohrálo Rusko!

Je neuvěřitelné, že se německá kancléřka Merkelová během oslav 75. let výročí vylodění v Normandii objevila mezi zástupci Spojenců (Spojené státy, Velká Británie, Francie) a dokonce se s nimi nechala vyfotit na společné fotografii. 

Proč nebyl pozván zástupce Ruska? Připomeňme si, že vylodění v Normandii, kvůli kterému se papaláši sešli v Londýně, bylo součástí společného plánu se Sovětským svazem (Teherán, 1. prosince 1943) a bylo důsledkem vítězných bitev Rudé armády. Během celé této bitvy (vylodění v Normandii) zahynulo tolik spojeneckých vojáků, kolik v bitvě o Stalingrad za jediný den.

Celé ty dnešní oslavy však budily dojem, že II. světovou válku vyhrál Trump, zatímco Rusové se dosud schovávají v zemljankách někde na Sibiři.

Shrňme si průběh II. světové války

II. světovou válku rozpoutalo Německo, konkrétně předchůdce Frau Merkelové Adolf Hitler.  Válka začala 1. září 1939 německým útokem na Polsko. Počet obětí II. světové války je odhadován na 72 milionů.

1941- Zásadní pro vývoj II. světové války byla bitva před Moskvou (1. října, 1941 - 7. ledna, 1942) - ukázalo se, že do té doby neporazitelný Wehrmacht lze zastavit. Bitva měla 1,5 milionu obětí (na jednoho Němce dva padlí Sověti).

1942 - Klíčovou a největší bitvou II. světové války byla bitva o Stalingrad trvající (28. červen 1942 - 2. únor 1943). Zahynulo při ní mnoho sovětských vojáků a civilistů (1,2 miliony) a 800 tisíc německých vojáků. Při této jediné bitvě zahynulo víc Sovětů, než Američanů, Francouzů a Britů za celou válku. Tato bitva je symbolem II. světové války. 

1943 - Bitva u Kurska (5. července - 23. srpna 1943). Rozhodující vítězství Sovětů, Němci prohráli a Hitlerův sen o Velkém Německu se začal hroutit.

- Poté zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu zvanou Bitva o Dněpr (24. srpna 1943 - 23. prosinec 1943, na území dnešní Ukrajiny). V bitvě zahynuly takřka tři miliony obětí, přibližně stejně na obou stranách.

- 1. prosince 1943, konference v Teheránu. Sovětský svaz v důsledku úspěchů bitvy o Dněpr přesvědčil Spojence o otevření druhé (západní) fronty v podobě vylodění v Normandii. Spojenci se vylodili v Normandii (rok a půl po bitvě o Stalingrad a v situaci, když už Hitler prohrává a jeho vojákům na východní frontě docházejí zbraně a munice). Při bitvě, kde na jednoho zdecimovaného německého vojáka byli více než čtyři svěží, spojenečtí vojáci, zahynulo asi 200 tisíc německých vojáků a 53 tisíc spojeneckých. Obětí Spojenců za celou tuto bitvu (trvala dva měsíce) bylo asi tolik, jako v bitvě o Stalingrad za jediný den.

- Další mohutná sovětská "ofenzíva" operace Bagration (22. června 1944 - 29. srpna 1944) v Pobaltí, na Ukrajině a v Bělorusku. Zemřelo při ní 700 tisíc vojáků a civilistů (poměr obětí se tu poprvé otočil, padlo 2 krát tolik Němců, než Sovětů).

- Varšavské povstání (1. srpen - 2. říjen 1944) bylo tvrdě potlačeno Německem, masové vraždy civilního obyvatelstva (200 tisíc obětí). V lednu následujícího roku do Varšavy vstupuje Rudá armáda a míří na Berlín.

- Ardenská bitva (prosinec 1944 - leden 1945). Neúspěšný pokus Německa zvrátit vývoj války útokem proti Spojencům, které Hitler považoval za slabší článek obou front. Bitva měla 200 tisíc obětí (cca stejně na obou stranách). 

- 4. února 1945. Jaltská konference, kde se mocnosti (Sovětský svaz, USA, Velká Británie) dohodly, jak to bude dál v poválečné Evropě. Už bylo jasné, že Hitler válku prohraje.

- 14. února 1945 Američané bombardují Prahu.

- 2. května 1945 Rudá armáda dobyla Berlín, ale ještě předtím 30. dubna 1945 spáchal Hitler sebevraždu.

- 9. května 1945 - osvobození Prahy Rudou armádou, byl vyhlášen konec II. světové války.

- Dva měsíce po konci války shodili Američané 6. a 9. srpna 1945 atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki a zabily tak více než 200 tisíc civilistů. 

Počet obětí jednotlivých států

Celkový počet obětí mnoho napoví. Sovětský svaz: 23 milionů, Čína: 10 milionů, Německo: 7,5 milionů, Polsko: 5,6 milionů, Francie: 562 tisíc, Velká Británie: 450 tisíc, USA: 418 tisíc, Československo: 365 tisíc... Všimněme si, že za války zahynulo přibližně stejně Američanů, jako Čechoslováků.


Zdroj: czechfreepress.cz