Trump neudělil milost Assangeovi ani Snowdenovi 

Americký prezident Donald Trump si mohl v očích lidstva před ukončením svého čtyřletého mandátu coby nejmocnější muž světa napravit své renomé a udělit milost zakladateli WikiLeaks Julianu Assangeovi a bývalému pracovníkovi Národní bezpečnostní agentury (NSA) a Ústřední zpravodajské služby (CIA) Edwardu Snowdenovi. Přesto to však neudělal.  

Podle informací médií není na seznamu udělených milostí ani sám Trump, ani jeho rodinní příslušníci, ani advokát Rudy Giuliani. Trump udělil milost celkem 73 osobám a zmírnil tresty dalším 70 lidem.

Agentura Bloomberg dříve oznámila, že Trump připravil rozsáhlý seznam osob, jimž chce udělit milost před svým odchodem z Bílého domu, a zařadil na něj pravděpodobně i sebe samotného a také své příbuzné, přátele a dva známé rappery. O tom, že Trump projednával možnost omilostnit sám sebe před vypršením svého funkčního období, které končí 20. ledna, psal také list The New York Times.

Proti prezidentské milosti se v USA nikdo nemůže odvolat. Mnozí prezidenti využili této pravomoci, aby zabránili soudnímu stíhání mj. i svých politických stoupenců.

Assange, který byl v roce 2010 obviněn ve Švédsku ze sexuálního obtěžování a znásilnění, se skrýval od června roku 2012 na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně z obav před extradicí. V dubnu roku 2019 byl na žádost USA zadržen. Od té doby je držen v přísně střežené londýnské věznici Belmarsh. Jednání o otázce vydání do USA začala 2. května 2019. Brzy na to americké úřady prohlásily, že předložily proti Assangeovi nová obvinění, v nichž se uvádí, že v 17 případech porušil zákona o špionáži a vyzradil tajné informace. V případě vydání do USA hrozí Assangeovi až 175 let vězení.

4. ledna soudkyně Ústředního trestního soudu v Londýně Vanessa Baraitserová odmítla úřadům USA Assangeho vydat a advokáti americké strany prohlásili, že se proti tomuto rozhodnutí odvolají. 6. ledna soud londýnského obvodu Westminster odmítl propustit Assangeho na kauci, a tak musí zůstane ve věznici až do projednání amerického odvolání. Propuštění na kauci mu bylo odmítnuto z důvodu, že již dříve porušil podmínky propuštění na kauci. Všechny předchozí žádosti advokátů zamítl soud ze stejného důvodu.

Snowden způsobil v červnu 2013 velký mezinárodní skandál, když novinám The Washington Post a The Guardian předal řadu tajných materiálů. Poté odletěl do Hongkongu, následně do Moskvy, kde pobýval nějakou dobu v tranzitní zóně na letišti Šeremeťjevo. Poté, co mu azyl odmítla udělit řada jiných zemí, Rusko poskytlo Snowdenovi azyl na jeden rok za podmínky, že zastaví svou činnost proti USA.

V srpnu 2014 dostal Snowden povolení k pobytu na další tři roky, které mu umožilo cestovat nejen po Rusku, ale i za hranice Ruska. Později bylo Snowdenovi vydáno povolení k pobytu v Rusku s trvalou platností. Snowden později na Twitteru oznámil, že se rozhodl požádat o americko-ruské občanství.

Zdroj: antiwar.com