USA odmítly návrh Ruska na udržení bezpečnosti v Perském zálivu

21.10.2020

Stálá zástupkyně USA při OSN Kelly Kraftová prohlásila, že nesouhlasí s koncepcí kolektivní bezpečnosti v Perském zálivu, kterou navrhuje Rusko.

"Pane Lavrove, vážím si pozornosti, kterou dnes Rusko věnovalo tématu bezpečnosti v Perském zálivu, ale při vší úctě nesouhlasím s řešením, které jste navrhl. Mezinárodní společenství nepotřebuje další Ruskem navrhovaný mechanismus k zajištění bezpečnosti v Perském zálivu," řekla Kraftová.

Podle jejího názoru je hlavním faktorem, ohrožujícím bezpečnost zmiňovaného regionu, pokračující íránský jaderný program a v souvislosti s tím vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby Islámskou republiku "stíhala", a zdůraznila, že RB má k tomu "všechny nástroje".

Koncepce bezpečnosti v Perském zálivu

Ruské ministerstvo zahraničí představilo koncepci kolektivní bezpečnosti v zóně Perského zálivu 23. července loňského roku.

Mezi opatření, navrhovaná Moskvou, patřilo posílení dialogu mezi ministerstvy obrany a jejími odborníky, koordinace letů vojenských letadel, přijímání pozorovatelů na objekty, neutajování informací o získávání zbraní, odmítnutí rozmístění vojenských skupin třetích zemí v Perském zálivu a omezení zahraniční vojenské přítomnosti v regionu.

Moskva navíc v koncepci navrhovala vytvoření Organizace pro bezpečnost a spolupráci v zóně Perského zálivu, která by jako pozorovatel zastupovala Moskvu, Washington, Peking, Nové Dillí, země EU a další možné neregionální hráče.

Odstoupení Íránu od závazků

V roce 2015 Velká Británie, Německo, Čína, Rusko, USA, Francie a Írán oznámily dosažení tzv. Společného komplexního akčního plánu (JCPOA). Dohoda stanovila zrušení protiíránských sankcí výměnou za omezení íránského jaderného programu. 8. května 2018 Spojené státy jednostranně od dohody odstoupily a uvalily vůči Teheránu sankce v oblasti vývozu ropy. Podle Íránu ostatní účastníci, zejména evropské státy, neplní své závazky, vyplývající z hospodářské části dohody a Írán proto zahájil postupné pozastavení svých závazků v rámci dohody JCPOA. Šlo o omezení ohledně zásob obohaceného uranu a těžké vody.

Později Teherán uvedl, že zahájí další fázi odstoupení od závazků a bude obohacovat uran do úrovně, potřebné pro vlastní účely.

Zvýšení napětí

Napětí mezi USA a Íránem bylo zesíleno 15. dubna, kdy došlo v Perském zálivu k incidentu s americkými válečnými loděmi. Centrální velitelství amerického námořnictva oznámilo, že motorové čluny Íránských revolučních gard provedly v Perském zálivu nebezpečné manévry v blízkosti amerických válečných lodí. K jedné z amerických lodí se údajně dostaly do vzdálenosti 45 metrů a k další dokonce na 10 metrů. Asi za hodinu posádka íránských člunů odpověděla na rádiové výzvy amerických lodí a odplula.

Podle velení námořních sil Íránských revolučních gard to byla americká strana, která je odpovědná za neustálé provokativní a nebezpečné manévry. Íránské gardy označily americkou verzi za "báchorku v hollywoodském stylu" a slíbily "rozhodnou odpověď" na jakoukoliv další provokaci ze strany Spojených států.

Zdroj: worldbulletin.net