Válka ve Středomoří? Egypt mobilizuje armádu proti Turkům v Libyi

Pět minut před půlnocí z neděle na pondělí vyhlásil egyptský prezident Abdul Fatáh al-Sisi turecké armádě v Libyi a jim podřízeným oddílům džihádistů samozvaného premiéra Faiíze al-Sarrádže ultimátům, píše ve svém komentáři poslanec Evropského parlamentu MUDr. Ivan David.

Dále pak dodává, že pokud do 48 hodin nepřistoupí na příměří, které nabízí Libyjská národní armáda (LNA), jíž velí polní maršál Chalífa Haftar, egyptská armáda a letectvo Spojených arabských emirátů spojí své síly na podporu LNA. To by znamenalo otevřený vojenský konflikt a zástupnou "proxy" válku mezi Tureckem a Egyptem na území Libye.

Evropský poslanec dále uvádí, že podle řeckého serveru pronews.gr Egypt mobilizuje svoji mohutnou armádu. "Již během neděle se na Twitteru objevily od různých svědků informace o mohutném přesunu egyptské vojenské techniky k hranicím Libye. Velení egyptské armády přesouvá na pozice i tanky Abrams M1A1, které Egypt vyrábí na základě licence, zakoupené od USA. Další svědkové zdokumentovali přílet řady stíhacích a bitevních letadel na letiště u Libyjských hranic," dodává.

Komentář MUDr. Ivana Davida:

Vláda v Egyptě dlouhodobě podporuje LNA pod velením polního maršála Chalífa Haftara, protože džihádisté jsou jejich společným nepřítelem. V Egyptě v současné době vládne polovojenský režim, v jehož čele stojí bývalý náčelník štábu egyptských ozbrojených sil Abdel al-Sisi, který se v roce 2014 po volbách, které následovaly po vojenském převratu, stal rezidentem a zbavil tak Muslimské bratrstvo moci. K té se Muslimské bratrstvo dostalo v roce 2011 po nepokojích, označované jako Arabské jako.

V rámci série revolucí, které proběhly na severu Afriky, byl v Egyptě zbaven moci dlouholetý prezident Husní Mubarak. V následných volbách zvítězila do té doby opoziční, a po řadu let Mubarakem zakázaná strana Muslimské bratrstvo. Tuto islamistickou stranu dlouhodobě finančně i materiálně podporuje turecká tajná služba MIT.

Vláda prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva v zemi ukončila éru sekulárního státu a jako právní řád zavedla islámské právo šária. V důsledku zavedení zákonů šária se země dostala v roce 2013 do těžké ekonomické krize. Kvůli islámským pravidlům prudce klesly příjmy z turistiky a další ekonomická odvětví se dostala na pokraj zkázy. Během protestů proti islamistickému režimu v roce 2014 vládu Muslimského bratrstva svrhla egyptská armáda. Po volbách, ve kterých zvítězil al-Sisí, byl sekulární režim v Egyptě obnoven.

EU považuje al-Sisího za diktátora, protože po vojenském převratu uvěznil řadu představitelů islamistického režimu. Během vlády Muslimského bratrstva však v Egyptě rovněž probíhaly tvrdé represe proti odpůrcům radikálního islámu. Metody, používané bezpečnostními a polovojenskými složkami islamistů, právem mezinárodní společenství označuje za ZLOČINY PROTI LIDSKOSTI.

Egypt spolu s Řeckem, Kyprem, Francií a Spojenými arabskými emiráty podepsaly 31. 5. 2020 dohodu o společném vojenském postupu proti turecké agresivní politice ve Středozemním moři. Počátkem letošního roku vyslal turecký prezident Recep Erdogan do Libye expediční sbor turecké armády, aby podpořil džihádistické skupiny, jejichž mezinárodním mluvčím je samozvaný "premiér vlády národní shody" (GNA) Faís al-Sarrádž. Ten se prohlásil premiérem ještě během pobytu v exilu v Tunisu, odkud byl kooptován za společného mluvčího islamistických milicí, které ovládaly okolí Tripolisu.

Přestože Rada bezpečnosti OSN vyhlásila embargo na vývoz zbraní do Libye, na jehož dodržování mají ve Středozemním moři dohlížet lodě pod vlajkou EU, turecké vojenské námořnictvo s pomocí civilních nákladních lodí bez problému přepravilo do Tripolisu velké množství válečného materiálu. Turci na pomoc samozvanému premiérovi naverbovali v Sýrii desítky tisíc džihádistů - řadu z nich tvoří dokonce veteráni Islámského státu, kteří předtím bojovali proti vládě Bašára Asada a proti kurdské samosprávě, jejichž milice YPG/YPG výrazně přispěly k pozemní porážce ISIL.

Současné oživení války v Libyi zahájila 2. 4. 2020 raketová palba na pozice LNA z turecké fregaty, která tím ukončila příměří, sjednané OSN. Během společných bojů turecké armády a džhádistů z GNA proti Haftarově armádě podepsali turecký prezident Erdogan a samozvaný premiér Sarrádž smlouvu, v níž si rozdělili mořské dno kolem řeckých ostrovů ve Středozemním moři. V této oblasti se nachází ložiska plynu a ropy, která podle mezinárodního práva patří Řecku a Kypru.

Vojáci LNA dokázali 6 týdnů úspěšně vzdorovat útokům posíleného tureckého expedičního sboru a džihádistů. V polovině května se válečné štěstí otočilo. Erdganovi se podařilo přimět centrálu NATO, která je fakticky do mnoha uniforem převlečená agentura US Army v Evropě, aby pomohla Sarrádžovým džihádistům. NATO zatím pomáhá dodávkou špionážních informací nejen ze satelitů, ale i z odposlechů přes systémy SIGINT. Některé země NATO také začaly Sarrádžově GNA dodávat zbraně, jejichž vývoz rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazuje.

LNA nyní zřejmě nejvíce trápí nedostatek munice do protiletadlových raketových systémů ruské výroby, s jejichž pomocí dokázala udržovat nadvládu ve vzduchu. Koncem května po boji do posledního muže padla do rukou turecké armády raketová základna na západě země, z níž armáda polního maršála Chalífa Haftara dlouho držela v šachu turecké letectvo. Pravděpodobně přerušení přímých dodávek ruských zbraní a munice, které se v boji s tureckou armádou ukázaly být velmi účinné, způsobilo obrat ve vývoji války.

Ohlášená pomoc Egypta by mohla situaci změnit. Egyptská armáda je vyzbrojena moderními zbraněmi americké i ruské výroby. V sobotu 6. 6. 2020 oznámila libanonská agentura Al-Masdar, že Egypt uzavřel s Ruskem dohodu o prodeji nejnovějších radarových systémů Rezonans-NE, schopných sledovat nejen letadla stealth, ale i nadzvukové řízené střely.

Zdroj: vlasteneckenoviny.cz