Austrálie se začala zajímat o Assange - CIA ho chtěla zlikvidovat

Na pozadí důvodu odhalení plánu CIA unést a případně i zabít zakladatele WikiLeaks Juliana Assange se australská vláda začala opět zabývat jeho osudem. Podle senátorky za stranu Zelených nemůže Julian Assenge očekávat v USA spravedlivý proces.

Během návštěvy Washingtonu se australská ministryně zahraničí Marise Payneová zajímala o osud Juliana Assange, který nadále zůstává v londýnském vězení Belmarsh. Ke schůzce s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem došlo 15. září. Payneová měla údajně předat "nótu, že pan Assange musí mít zajištěno právo na spravedlivý proces, lidské a spravedlivé zacházení, přístup k lékařské a další pomoci i svému právnímu týmu".

Podle senátorky za Zelené Janet Riceové je to ale málo. Členka parlamentní skupiny s názvem "Dostat Assange domů" prohlásila, že nedávno odhalený skandál ohledně únosu zakladatele WikiLeaks svědčí o tom, že americká vláda "se nikdy nezajímala o spravedlivý proces a soud". Podle ní by australská vláda měla být "pobouřena a požadovat od USA okamžité propuštění Assange".

"Nyní není nejmenších pochyb, že Assangeovi nikdy nebude poskytnuto spravedlivé zacházení," cituje senátorku The Guardian.

Assange nyní v britském vězení čeká na to, jak dopadne odvolání americké vlády proti dřívějšímu rozhodnutí soudu, který odmítl jeho vydání do USA, kde čelí obvinění z publikování utajených informací v rozporu se špionážním zákonem.

Portál Yahoo News informoval o plánu americké CIA, která chtěla v roce 2017 Assange z ekvádorského velvyslanectví v Londýně, kde tehdy trávil svůj pátý rok exilu, unést. V administrativě tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa se vedla živá diskuse, nakolik je operace legální. Administrativa dokonce zašla tak daleko, že po CIA chtěla, aby vypracovala plán vraždy.

Tehdejší ředitel CIA Mike Pompeo byl údajně rozzuřen zveřejněním souborů pod názvem Vault 7 (na portálu WikiLeaks), které odhalují hackerské nástroje americké rozvědky. Údajně šlo o největší únik dat v dějinách CIA. Pompeo označoval WikiLeaks za "nepřátelskou nestátní zpravodajskou službu".

Řada novinářů ale podporuje Assange a kritizují rozhodnutí Spojených států soudit zakladatele WikiLeaks v souladu se špionážním zákonem. Podle nich to otevírá dveře k perzekuci investigativních novinářů. Sám Assange žádný kybernetický útok proti vládním počítačům nespáchal, ale zveřejnil informace, které získal od amerického armádního analytika Bredley Manninga.

Manning, který mezitím podstoupil změnu pohlaví, a změnil si jméno na Chelsea, byl v roce 2017 po sedmi letech vězení omilostněn americkým prezidentem Barackem Obamou. O dva roky později byl ale opět zatčen kvůli tomu, že odmítl vypovídat před porotou v kauze WikiLeaks. V roce 2020 se pokusil ve vězení potřetí spáchat sebevraždu a následně byl propuštěn.

Zdroj: snews.com