Co je Germánská nová medicína - 2. část (Hlavní principy)

20.01.2023

Základní principy Germánské nové medicíny

Dr. Hamer objevil přírodní zákonitosti průběhu všech onemocnění.

Podívejte se na následující schéma:

Horizontální linie v dolní části schématu je ČASOVÁ OSA: představte si ji jako minulost, přítomnost a budoucnost. Pokud jsme zdraví, pohybujeme se ve fázích eutonie (tj. normální svalové napětí)a normotonie (tj. normální stav), tzn. že máme pěkně harmonicky zvlněnou křivku - přes den nejsme nadměrně ve stresu, věnujeme se práci, v noci dobře spíme, zotavíme se, prostě normální rytmus den a noc.

Hlavní schéma Germánské nové medicíny
Hlavní schéma Germánské nové medicíny

Když ale náhle utrpíme duševně biologický konflikt - tzv. bod DHS (tzn. Dirk Hamerův syndrom) - celý organismus se z tohoto normálního stavu vytrhne, protože nyní nastal problém! Máme konflikt, který nám nějak brání v přežití. Tímto konfliktem (šokem) může být např. ztráta partnera, dítěte, rodičů, ztráta práce/domova, nemůžeme něco "strávit", "skousnout", ztratili jsme sebeúctu, atd.

Jsme vytrženi z normotonie (normálního stavu) a přecházíme do 1. FÁZE: KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE, neboli tzv. SYMPATIKOTONIE (sympatikotonické fáze).Tato fáze je vlastně konfliktem vyvolaná aktivita. Aktivuje se ta část nervového systému, která se nazývá sympatikus, a která je aktivní při ohrožení, ve stresu. Pokud konflikt neumíme hned vyřešit, uvízneme v této 1. fázi. Tato fáze je vždy "studená" - projevuje se tak, že máme studené ruce a nohy, ztratíme chuť k jídlu, nemáme hlad, hubneme a ihned začneme mít nutkavé myšlení, kvůli kterému nemůžeme spát. Celou dobu máme ten problém v hlavě, myslíme na něj dnem a nocí, snažíme se tento problém nějak vyřešit. Naše myšlenky se stále točí kolem konfliktu, který se pokoušíme řešit, stále na tu událost/konflikt myslíme, protože vyřešení je pro nás velmi důležité.

Když se nám konflikt podaří vyřešit - tzv. bod CL (tzn. Konfliktolýza) - celý organismus se "překlopí" do opačného stavu, do 2. FÁZE: FÁZE LÉČENÍ. Nutkavé myšlenky zmizí, protože konflikt je v mysli vyřešený nebo se stal bezpředmětný. Příslušná část mozku (relé) i orgán se opravují. Tato fáze je vždy "horká" - jsme vyčerpaní a unavení, můžeme mít zčásti krvácení, výtoky, zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, zánětlivé procesy, ale pomalu a jistě dostáváme opět hlad. Tato léčebná fáze nám také může připravit dost velké problémy. Po dokončení celé 2. fáze je však tkáň dokonce odolnější a zdravější, čímž chce organismus zabezpečit, aby se něco podobného v budoucnu již nestalo.

Uprostřed této 2. fáze (v jejím vrcholu) však nastává "krize" léčení - tzv. EPILEPTOIDNÍ KRIZE - což je všeobecně krize léčení (zpravidla třesavka, ale může to být i infarkt!).

Až tato epileptoidní krize pomine a ukončí se celý léčebný proces, organismus přejde opět do normálního stavu (normotonie) a dokonce může být zdravější, než před začátkem konfliktu - v tom smyslu, že tělo se poučilo (např. po rakovině kostí je kostní tkáň hustější a pevnější), organismus chce zabezpečit, že se něco podobného v budoucnu nestane.

Dvě fáze (tzv. "dvoufázovost")

Každé onemocnění není jednofázový, ale VŽDY dvoufázový proces. Každé onemocnění prochází těmito dvěma fázemi (DVOUFÁZOVOST), včetně epileptoidní krize.

- Celé to spouští DHS (tj. těžká, akutně dramatická a izolující, konfliktní šoková událost, která nás přistihne úplně nepřipravené).

- Poté nastává 1. FÁZE (KONFLIKTNĚ-AKTIVNÍ FÁZE), a co se během ní pokazí, to se ve 2. FÁZI (FÁZE LÉČENÍ) opravuje a obnovuje.

Zárodečné listy

Dále je nutné si říci, že během vývoje lidského zárodku v matčině těle se vyvíjejí tři zárodečné listy (vrstvy), které jsou patrné od 3. týdne vývoje. Jsou to vlastně skupiny buněk, buněčné komplexy, které se ve vyvíjejícím zárodku formují do tří zárodečných listů. Rozrůzněním epitelu zárodečných listů se postupně vyvíjejí další typy tkání a základy všech jednotlivých orgánů. Tyto tři hlavní skupiny buněk se nazývají entoderm (vnitřní zárodečný list), mezoderm (střední zárodečný list) a ektoderm (vnější zárodečný list).

ENTODERM: Z entodermu se vyvíjí trávicí soustava (kromě části úst, hltanu, řiti), játra, slinivka břišní, žaludek, část středního ucha, průdušnice, průdušky, močový měchýř, atd.

MEZODERM: Z mezodermu vznikají svaly, kostra, oběhová soustava, vylučovací soustava, pohlavní soustava, část cévní soustavy, atd.

EKTODERM: Z ektodermu vzniká většina epitelů, pokožka, vlasy, nehty, zažívací trubice, čichové buňky, nervová soustava, atd.

Orgány řízené "velkým" mozkem a "starým" mozkem

V našem těle se nic nestane bez toho, aby k tomu nedal příkaz náš mozek. Žádná nemoc nemůže vzniknout bez zásahu/účasti mozku.

Podívejte se na výřez ze schématu:

Lidské tělo sestává z asi 200 různých druhů buněk, které můžeme rozdělit do dvou velkých skupin:

1/ "VELKÝ MOZEK": tento termín slučuje nový mozek, orgány vznikající z EKTODERMU a část orgánů, vznikajících z MEZODERMU.

2/ "STARÝ MOZEK": tento termín slučuje prodlouženou míchu, malý mozek, orgány vznikající z ENTODERMU a část orgánů vznikajících z MEZODERMU.

Tyto dvě skupiny orgánů se během DHS (tj. duševně biologická konfliktní událost) chovají úplně jinak:

1/ Ve všech orgánech, řízených "VELKÝM MOZKEM"(např. vlasy, pokožka, nervová soustava), se následně po DHS (duševně biologický konfliktní šok) v 1. FÁZI začnou buňky odbourávat, dochází k úbytku buněk; orgány se svrašťují, zmenšují, vznikají díry, popř. se snižuje funkčnost orgánů - vzniká např. osteoporóza, úbytek kostní hmoty (úbytek buněk v kostech), kostní rakovina, rakovina žlučovodu, vaječníku, rakovina děložního čípku, atd. Ve 2. FÁZI se chybějící ubylá tkáň rekonstruuje, nově vystavuje, (k čemuž nám slouží bakterie a viry!). Obsahem DHS (šokující konflikt) je ztráta sebeúcty, atd.

2/ Ve všech orgánech, řízených "STARÝM MOZKEM"(např. játra, slinivka, močový měchýř, tlusté střevo), se následně po DHS (duševně biologický konfliktní šok) v 1. FÁZI začnou buňky rozmnožovat, dochází k nárůstu buněk; orgány se zvětšují, resp. tvoří se výrůstky, tumor - vzniká např. rakovina plic, typické adenkarcinomy, nádory ve střevech, atd. Biologický význam spočívá v "posilnění" příslušného orgánu. Ve 2. FÁZI se narostlá tkáň odbourává (za pomoci zánětů), (k čemuž nám slouží bakterie!). Obsahem DHS (šokující konflikt) je nestrávený hněv, něco jsme "nestrávili", atd.

Důležitým zjištěním je, že mikroby, bakterie a viry nejsou naši "nepřátelé", ale pomáhají nám vytvářet "léčebné" vnitřní prostředí během 2. fáze léčení. Pomáhají nám však v obou fázích. Bránit se proti nim léky má smysl jen tehdy, pokud se příliš přemnoží a tělo nemá sílu je regulovat.

Proč potřebujeme znát principy GNM

Diagnostika pomocí GNM nám dokáže říci podle projevu nemoci a podle postiženého orgánu přesně o jaký typ emočního konfliktu (DHS) se jedná, s kým se nám konflikt stal a v jaké fázi se nacházíme. Obsah každého vážného emočního konfliktu (DHS) je přímo vázán na konkrétní orgán a s ním spojené příznaky. Naše tělo, onemocnění a léčení jsou přímým odrazem našeho vědomí, vnímání sebe i světa. Symptomy nemocí jsou vynikající "nástroje" k hlubšímu uvědomění sebe sama, toho co prožíváme. Je to součást cesty našeho vnitřního růstu a především změny postojů.

Šokující konflikt (DHS) přichází nečekaně, nelze se mu vyhnout. Může jít dokonce o malichernou záležitost,která se nás však vnitřně velmi dotkne! Vzniklý konflikt (DHS) je třeba co nejrychleji oslabit (kvůli pomalejším změnám na orgánu) a vyřešit! Mezi metody oslabení/řešení konfliktu patří např. to, že se někomu svěříme, poradíme se s kamarádem či odborníkem, použijeme meditaci, modlitbu, přírodu, atd. Konflikt (DHS) je třeba ukončit konkrétně - změnou uvnitř sebe, změnou postoje, přehodnocením, pochopením, někdy i změnou vnější situace. Rozhodující je délka a intenzita konfliktu. Pokud bychom neustále setrvávali v konfliktním stavu (1. FÁZE) a konflikt nevyřešili (CL), způsobilo by to do budoucna vážná onemocnění.

Nyní něco velmi důležitého pro všechny budoucí pacienty, jimiž jsme my všichni. Když se cítíme nemocní, tak ve většině případů jsme už ve fázi léčení (2. FÁZE). Je třeba rozpoznat tuto 2. fázi, podpořit její průběh a neblokovat ji (antibiotika, autopsie, atd.). Vážná onemocnění by samozřejmě měla být v rukou kompetentních lékařů, vyškolených v Germánské nové medicíně, což se bohužel neděje. Např. infuze podaná ve špatný moment (během epileptoidní krize) může pacienta zabít. Nebo morfium je pro každého pacienta katastrofální, neboť se tím přeruší léčivá fáze a mozek není schopen řídit vyléčení. V klasické medicíně se chyb páchá bohužel velmi mnoho.

Během 2. fáze je třeba mít trpělivost, zachovat klid a nepanikařit. Když to vypadá nejhůř a navštívíme doktora, nacházíme se už v léčebné fázi obnovy. Tuto léčebnou opravu dělá samotné tělo na základě programu, který jsme zdědili po předcích. Běžíme za doktorem, ten nám dá pilulku, a pak si myslíme, že to byla pilulka, která nás uzdravila, ale přitom by to naše tělo udělalo samo od sebe. Samozřejmě je třeba zvážit každý jednotlivý případ individuálně. GNM neodmítá případné operace, ale musí být indikovány individuálně a dle zdravého rozumu.

Germánská nová medicína odhaluje mnoho důležitých souvislostí a vnímá "nemoci" jinak, než klasická medicína. Např. GNM nahlíží na tzv. "nádory" mozku ("rakovinu" mozku) úplně jinak: v mozku se během 2. fáze vytvoří otok a během epileptoidní krize je z mozku voda opět vytlačena; na tomto místě se pak vytvoří jizva, shluk pojivového tkaniva, který je naprosto neškodný, ale současná "školská" medicína jej označuje za "rakovinu mozku".

Klasická "školská" medicína se musí ptát, zda cestu přírodní vědy již dávno neopustila.

Objevy Dr. Hamera platí ve všech případech bez výjimky!


Autor: Jana

Zdroj: Přednáška Haralda Baumanna na konferenci AZK, 2008.

Budvobraze.net
Všechna práva vyhrazena 2020
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!