Jak to, že naši spojenci jednají s Ruskem a nikdo je nekritizuje?

29.09.2021

Zatímco Česká republika poslední dobou vztahy s Ruskem stále ochlazuje, dokonce se dá říci, že jsou na bodu mrazu, jiné evropské státy zaujímají k Rusku mnohem pragmatičtější postoj.

Ruský ministr Sergej Lavrov s italským premiérem Giuseppem Conteem
Ruský ministr Sergej Lavrov s italským premiérem Giuseppem Conteem

Třeba zmínka o návštěvě kancléřky Merkelové v Moskvě 20. srpna se v mainstreamových médiích sice objevila, ale o něco pozdější turné ministra Lavrova po evropských zemích se už pozornosti nedostalo. Tento drobný příspěvek je pokusem o zaplnění mezery v základním informování a poukázáním na pragmatický přístup "spojeneckých" států, jejichž vládní představitelé mají ještě trochu vlastního rozumu a sledují zájmy své země.

Ruský ministr zahraničí Lavrov jednal ke konci srpna tohoto roku v Maďarsku, Rakousku a Itálii na základě pozvání těchto států. S Maďarskem je Rusko připraveno rozvíjet hospodářské vztahy, poznamenané sankcemi v roce 2014, a také vědecko-technickou spolupráci a investice. Vzájemný obchod by měl být jen za prvních pět měsíců letošního roku navýšen o 35 %. Došlo také k uzavření dlouhodobé dohody ohledně dodávek plynu na 15 let, které mají obejít ukrajinské trubky přes Rakousko a Srbsko. Probíhá projekt výstavby jaderné elektrárny Paks 2, do níž má Rosatom dodat mnohem výkonnější a hlavně levnější reaktory. V Maďarsku se také připravuje výroba vakcíny Sputnik V.

Obchodním záležitostem se Lavrov věnoval i v sousedním Rakousku. V Rusku působí asi 1 500 rakouských společností. Kancléř Kurz se nedávno účastnil i mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradě a hovořil online s prezidentem Putinem při otevření nové cementárny v Rusku. Jméno Lasselsberger známe dobře i v Čechách, kde tento rakouský podnikatel získal rozsáhlé surovinové zdroje a výrobní kapacity, a v rámci restrukturalizace ukončil tradici světoznámé výroby keramiky a obkladaček v Horní Bříze. Evropské sankce a hodnoty rakouskému byznysu zjevně pro investování v Rusku nestojí v cestě. Rakousko spolupracuje s Ruskem i v kulturní oblasti, stará se o památníky a hroby padlých ruských vojáků, a také existuje rakousko-ruská komise historiků. Jen pro připomenutí je nutné poznamenat, že u nás teď není ohledně válečných hrobů a památníků s kým na ruské straně jednat, jelikož odpovědní pracovníci ruského velvyslanectví v Praze byli vyhoštěni v rámci českého řešení "vrbětické aféry" - nepochybně se v této kauze jednalo o "zákeřné špiony".

Itálie, kam zavítal ministr Lavrov 27. srpna a setkal se zde s premiérem a ministrem zahraničí, udržuje s Ruskem čilé hospodářské kontakty, existuje dokonce společná rusko-italská rada pro hospodářskou spolupráci, které předsedají ministři obou zemí. Italská obchodní delegace se rovněž účastnila ekonomického fóra v Petrohradě. Projednávala se témata mezinárodní politiky a spolupráce při boji s pandemií a v kulturní oblasti. Jak je vidět, pořád ještě existují státy, které se starají o své důležité NÁRODNÍ zájmy. 

Oproti tomu představitelé jiných států (např. ČR) zase preferují zalíbit se a poklonkovat jiným (např. Spojeným státům), i když z toho nic nemají a jen tím poškozují svůj stát a obyvatele, kteří si je zvolili.

Zdroj: KosaZostra

Publikováno na webu: novarepublika.cz