Nad hrobem K. Kramáře: každá bouře se přežene
Vážení přátelé, bývá skoro už pravidlem, neveselým pravidlem, že se u hrobu Karla Kramáře téměř každý rok setkáváme vždy za neblahých okolností. Jen loni jsme vynechali, a bylo to právě kvůli covidu, kdy jsme už setkání nestihli zorganizovat. A letos se zde scházíme v době téměř válečné - zatím se válčí jen na Ukrajině, ale konflikt může kdykoli přerůst v něco mnohem většího.
Pro nás - národní demokraty - má tento konflikt ještě navíc o pachuť více. Je to pachuť rusofobie, která tento konflikt provází. Rusofobní propaganda byla v naší zemi přítomná několik posledních let, ale letos dosáhla téměř obludných rozměrů. Karel Kramář, který miloval Rusko a ruskou kulturu (podobně jako svou ruskou manželku), byl přítelem Rusů a pracoval pro společnou slovanskou myšlenku, by byl velmi nešťasten, kdyby viděl, do jaké nenávisti vůči Rusku politici a média (nebo správněji ti, co politiky i média řídí) vehnali naše spoluobčany.
Počínání vlády je skandální. Tato vláda nás dovedla na pokraj války s jadernou velmocí. Za této vlády zažíváme nejhorší inflaci od roku 1989. Tato vláda se nestará o občany České republiky, zato se stará o posledního Ukrajince. Tato vláda je zodpovědná za nedostatek plynu a ropy, který pocítíme každý z nás. Je to objektivně vzato nejhorší vláda v historii České republiky a dost možná i Československa. A je tomu proto, že to není vláda, kterou jsme si zvolili, ale vláda, která nám byla "dosazena", aby hájila zájmy všech - Berlína, Washingtonu, Bruselu či Tel Avivu - hlavně ale, aby nehájila zájmy nás, Čechů, Moravanů a Slezanů. Je to vláda, která by si klidně mohla dát do názvu antitrumpovské heslo - Česká republika na posledním místě (pokud vůbec).
Vy, jako první ministerský předseda, Karle Kramáři, první premiér Československa, byste byl zděšen, kdybyste viděl, jaké morální zrůdy nám vládnou, jak dalece zaprodaní a zkorumpovaní politici sedí ve vládních a parlamentních lavicích.
Byl byste zděšen, kdybyste viděl, jak váš nástupce, premiér, kterého nemohu nazývat jinak než hňupem, rozdává pamětní medaili zaštítěnou Vaším jménem, medaili Karla Kramáře, lidem, kteří nenávidí Rusko, kteří jezdí na Ukrajinu za banderovským prezidentem-komikem. Ano - za to, že s ním jeli ve vlaku do údajného Kyjeva domlouvat hanebné dohody za našimi zády, za to svým spolupracovníkům rozdává premiér medaili Karla Kramáře. Není to ostatně poprvé, co byla Vaše památka takto zhanobena - jiný premiérův předchůdce, Bohuslav Sobotka, rozdával vaši medaili v době migrační krize představitelům neziskovek, které podporovaly nelegální migraci z Afriky a letos rozdává premiér vaši medaili těm, kteří chtějí válčit s Ruskem.
Národní demokracie dneška, tedy my, vaši pokračovatelé, jsme nezradili myšlenky, na kterých Vaše strana vyrostla a které představovala. Přejeme si ukončení války, přejeme si mír, přejeme si dobré vztahy s Ruskem, protože chceme i ekonomickou stabilitu naší země. Bez levného ruského plynu a ropy se neobejdeme a proto se zděšením sledujeme počínání vlády, která se chce za každou cenu od všeho odstřihnout. Že to bude mít pro občany katastrofální dopady, ale vládě to nevadí. Vláda to přesto udělá, protože jí to řekli západní poručníci, které naše vláda na slovo poslouchá. Jsem rád, že spolu s Aliancí národních sil představujeme jediný rozumný hlas proti této vládní demagogii, hysterii a propagandě. Nenechali jsme se strhnout k fanatismu, nenávisti a rusofobii. Náš hlas ale bohužel není slyšet, není po něm poptávka.
To však není něco, co by nás mělo frustrovat. I když nemáme radost z toho, co se děje, i když se oprávněně obáváme toho, co přijde (například na podzim), a dokonce i když si myslíme a víme, že nesmíme rezignovat, a že je naší povinností vzdorovat oné globalistické vlně zla, může nás uklidnit, že v tomto případě se od nás neočekává, že věci změníme. To, co se letos děje, co se dělo poslední dva roky (covid), i to, co přijde na podzim (opičí neštovice), to jsou celosvětové události, objektivní globalistické procesy, které my, národní demokraté a jejich příznivci, nezměníme a nezastavíme, protože to zkrátka není v naší moci. Naší povinností je pouze stát na té správné straně, vydržet, udržet pozice, nezradit, nevzdat to a počkat, až se tento Armagedon přežene. Uchránit svoji rodinu, uchránit si vlastní duševní zdraví a tělesnou integritu. Více po nás nikdo žádat nemůže a ani já po vás a našich přátelích a podporovatelích více nežádám.
Války i pandemie jsou jako bouře, jako přírodní pohroma. Nemůžeme jim (z naší pozice) zabránit, nemůžeme je zastavit. Nemělo by nás to ale vést k nečinnosti, k netečnosti či dokonce rezignaci, ale naopak k vnitřnímu klidu, k uvědomění si toho, že jsou procesy, které změnit nedokážeme a kdy vše, co se po nás požaduje, je, abychom zůstali pevní a neochvějní a počkali, až se bouře přežene. Protože každá bouře se přežene, každé mračno bude jednou rozehnáno a slunce zase začne svítit. A pak, až se rozjasní, pak přijde náš čas.
Lidé potřebují vědět a vidět, že je tu i někdo normální, kdo se ještě nepomátl, kdo si zachoval rozum a čest, kdo jim jde příkladem, kdo jim dává alternativu. A i kdyby si ji nevybrali, je naší povinností tuto alternativu představovat a nabízet.
Zdroj: infokuryr.cz/n/