Štramberk - městečko jako v rakouských Alpách

06.09.2021

Pokud hledáte obzvlášť pěkné a romantické městečko, kde si budete pomalu připadat jako v rakouských Alpách, navštivte Štramberk na Moravě. Najdete zde snad úplně všechno, co k romantice patří. Na své si přijdou milovníci historie, turistiky, botaniky, paleontologie, umění a rozhodně i děti.

Štramberk se rozprostírá na kopci a je protkán úzkými křivolakými uličkami. Zaparkovali jsme na malém neplaceném parkovišti před Botanickou zahradou, která je volně přístupná. Nejde o jen tak ledajakou Botanickou zahradu, ale velmi zvláštní místo se vzácnými rostlinami, jezírky, kamenným labyrintem, dosud neprobádanou hlubokou jeskyní a skalami pro horolezce.

Odtud jsme se vydali po 7kilometrové naučné stezce "Lašská - Štramberk". Doslova na každém kroku jsme viděli něco zajímavého a úchvatného. V ohromném areálu Národní sad na hoře Kotouč, protkaném různými sochami a památníky slavných českých osobností, nás po výstupu nahoru po schodech ohromila jeskyně Šipka.

Na tomto archeologickém nalezišti bylo objeveno velké množství kostí pravěkých zvířat. Jako dítě si sem chodíval hrát Zdeněk Burian, takže je naprosto jasné, kde bral inspiraci ke svým světoznámým malbám pravěkých zvířat a rostlin. Před vchodem do jeskyně je jakási skalní "předsíň" a dovnitř lze bez problémů vejít. Vešli jsme do úzké jeskynní chodby, ale ušli jsme jen pár metrů. Pocit jakési hrůzy nám nedovoloval jít dál, a to jsme si ještě svítili mobilem. Dál by mě už nikdo nedostal.

Představa, že tam skuteční lidé našli domov a útočiště před zvěří, a že museli žít hodně hluboko, protože až na dně byla objevena čelist neandrtálského dítěte - což byla mimochodem mezinárodní senzace - mě naplňovala neskutečným obdivem.

Z hory Kotouč jsme scházeli postupně dolů a získali jsme tak krásný výhled na celé městečko, v kterém žije pouze 3 500 obyvatel.

Štramberk byl vyhlášený jako městská památková rezervace, neboť se zde nachází historická dřevěná zástavba na předměstí i v samotném centru města. Krásné historické dřevěné baráčky můžete vidět skoro všude. Nejvíce se proslavila ulice Horní Bašta, lemovaná starými dřevěnými domky, vedoucí strmě nahoru k náměstí. Před stovkami let tudy procházela procesí poutníků ke kostelům na hoře Kotouč.

Tak rozlehlé obdélníkové náměstí, navíc s tak nádhernými historickými domy, jsem opravdu nečekala. Náměstí je, jak jinak, do kopce. Kromě ohromného barokního kostela sv. Jana Nepomuckého v horní části je čemu se obdivovat - kašna uprostřed, střed náměstí lemovaný košatými stromy, historické domy kolem dokola, prodejny se suvenýry, pekárny a obchůdky nabízející místní specialitu - perníkové Štramberské uši. Jako šikovné místo pro oběd se nám zdál hotel Šipka nahoře na náměstí (č. 37), a nezklamali jsme se - restaurace je velmi útulná, s oddělenými a pohodlnými kójemi.

Celé náměstí bylo doslova "okupované" turisty, na uvolnění lavičky jsme čekali frontu. Všichni jsme tu obdivovali krásu města a užívali si línou a uvolněnou atmosféru. Připadalo mi, jako kdyby odsud nikdo nechtěl odejít.

Asi po dvou či třech hodinách neskutečného lelkování jsme vyrazili opět nahoru do kopce, na hrad Štramberk s gotickou věží Trúba, která je vidět z dalekého okolí. Z hradu nezbylo prakticky nic, dá se ale vyjít na věž, která slouží jako rozhledna.

Od Trúby jsme po strmých schodech sešli dolů na náměstí - ano, ještě jednou jsme se chtěli pokochat krásným náměstím - a poté jsme dále pokračovali po naučné stezce. Nahoře na kopci se tyčila rozhledna Bílá hora, postavená ve tvaru lidské DNA, kterou jsme si samozřejmě nenechali ujít a poctivě vystoupali až nahoru, odkud jsme obdivovali vrcholky Beskyd a Jeseníků.

Ještě nás čekalo další hezké zastavení - na volném lesním prostranství kousek pod rozhlednou byl kruh z dřevených sedátek se znaky zodiaku, tzv. pásy Sv. Jiří. Jak se píše na informační ceduli: "Bílá hora se prý nachází blízko spojnice významných bodů -Radhoště a Pradědu. Spojnice prochází ve směru SV - JZ a patří k nejvýznamnějším pásům, vyzařujícím silnou zemskou energii - tzv. pásům Sv. Jiří. Linie Sv. Jiří odjakživa určovaly umisťování posvátných a rituálních míst - naši předkové je dobře vnímali." Tak jsme vstoupili do tohoto tajemného kruhu a snažili se vnímat, zda pocítíme silnou energii. Naše skupinka byla čtyřčlenná, a každý z nás obsadil židličku s jiným znamením.

To, že jsme potom ztratili směr, z naučné stezky jsme sešli a k botanické zahradě jsme se dostali úplně záhadně odjinud, raději psát nebudu. Už napíšu jen jednu větu - Štramberk je úchvatný, fascinující a v rámci naší republiky jedinečný!   


Autor: Jana