Starostové zahájili iniciativu za zákon o zastropování cen energií
Jenže žádný nový zákon není potřeba! Vláda má k dispozici Krizový zákon, kterým může zastropovat ceny úplně čehokoliv a prakticky okamžitě, ale není k tomu politická vůle!
Zastropování cen elektřiny v ČR by totiž ohrozilo zisky nebezpečných žraloků amerických hedgeových fondů okolo ČEZu a plynových kolosů! Petr Fiala proti korporacím nepůjde!
Na naši redakci se v poslední době obracejí mnozí lidé, kteří se snaží aktivizovat okolo nové iniciativy starostky Elišky Volné (KSČM) v obci Hrušovany nad Jevišovkou na Moravě, která aktivovala podle informací krizové mechanismy města v souladu s Krizovým zákonem, Zákonem o obcích, a Zákonem o krajích, a to v důsledku současné krizové situace okolo cen energií. Iniciativa má podporu regionální a nezávislé televize KTV, přičemž cílem celé iniciativy je vytvořit tlak na poslaneckou sněmovnu v Praze.
Ta by měla přijmout zákon o zastropování cen energií. Iniciativa k regulaci cen energií je ale podle názoru naší redakce nadbytečným úkonem, protože současná vláda již má k dispozici zákonný mechanismus, a tím je právě zmíněný Krizový zákon, který umožňuje omezit výkon vlastnického práva fyzických a právnických osob po omezenou dobu, přičemž za toto omezení poté těmto osobám náleží náhrada.
Typickým modelem je vzor Maďarska, které aktivovalo na svém území jeden z krizových stavů, konkrétně výjimečný stav, na jehož základě vláda vydala vyhlášku s regulací cen paliv a energií.
Kompenzace maďarským dodavatelům paliv a energií budou poskytnuty formou daňových prázdnin v objemu subvenčního salda, tedy v objemu toho, o co dodavatelé energií přišli během zastropování. Stát si tedy odepíše příjem z daní v objemu, který poskytne na rozdílu komerčních a zastropovaných cen energií a paliv. Jediným problémem je, že toto zastropování má přímý dopad na ekonomický výsledek těchto dodavatelských firem, což jsou obvykle akciovky, které tak nemohou moci za daný rok vyplatit naplánované dividendy. A tady pozor, tady se dostáváme už do světa velkých financí.
Proč se premiér Fiala bojí zastropovat elektřinu a plyn v ČR? Protože by to ohrozilo kšefty s deriváty velkých korporací
Mnozí z vás zřejmě někdy už slyšeli pojem "bankovní derivát" a určitě si pamatujete, že v souvislosti s deriváty se mluvilo o tzv. hypoteční krizi v letech 2008 až 2011. Derivátů je mnoho typů, nejčastější jsou tzv. Futures, tedy obchody "budoucí", se kterými lze obchodovat před datem jejich realizace. Dalším derivátem jsou tzv. securities, zabezpečené dluhové certifikáty s garantovaným výnosem za určitou dobu.
S nimi lze rovněž obchodovat před dnem splatnosti. A pro veřejnost naprosto neznámým typem derivátu jsou tzv. valued certificates, což jsou v podstatě budoucí "zaručené" výnosy v podobě nějakých příjmů korporace, nejčastěji v podobě dividend. S těmi se rovněž obchoduje na budoucnost. Tento typ derivátu spočívá v tom, že obchodník kryje závazek budoucím příjmem, který teprve nastane "v očekávané výši a časové relaci".
Jenže pokud dojde v nějaké banánové republice (představ si ČR) k sociálnímu otřesu a vláda zastropuje na 1 rok spotřebitelské ceny plynu a elektřiny, potom za ten rok nemohou plynárny a elektrárny svým zámořským investorům z hedgeových fondů vyplatit v časové relaci očekávané výnosy, tzn. dividendy. A nastává kaskádový průser. Valued certifikáty fondu jsou rázem v defaultu, nemají hodnotu, nejsou ničím kryté a investoři okamžitě chtějí své peníze zpět.
Pokud jde o velký projekt hedge fondu, který financuje banka, okamžitě přichází default a banka chce splatit celý úvěr. Pokud investor či podnikatel přikryje půjčku nebo úvěr derivátem v podobě dividend v očekávaném objemu, který se ale nerealizuje a selže (failed securities), potom banka defaultuje celý obchod. Hedgeový fond z toho ale obviní českou vládu, že zastropováním cen zlikvidovala očekávanou výplatu dividend.
České domácnosti jsou obětí hedgeových fondů, které obchodují s budoucími zisky z dividend ČEZu a plynárenských kolosů
Kdyby se jednalo pouze o dividendy ve smyslu soukromého zisku, se kterým si investor teprve rozmyslí, co s ním následně udělá, tak by to bylo něco jiného. Jenže v dnešním světě investic se všechno jede prakticky v derivátech, tedy v obchodech odvozených od očekávaných zisků, které jsou pouze v projekci a mají teprve v budoucnu nastat. Když do tohoto derivátového businessu vtrhnete s nápadem zastropovat ceny energií a paliv v době, kdy tržby z těchto komodit dosahují pro hedgeové fondy pohádkových a astronomických čísel, tak je to úplně stejné, jako kdybyste do skladu s porcelánem vhodili tříštivý granát.
Takovou paseku si doslova nedokážete představit. Právě proto Petr Fiala šoupe nohama, zamlžené brýle prozrazují, jak se bojí jenom slovem naznačit cokoliv o zastropování. Veškeré zisky ČEZu a dodavatelů plynu v ČR jsou navázány na cizí zahraniční majitele, kteří v této době rýžují naprosto pohádkové vývary, které tady v Evropě nebyly dost možná od 70. let minulého století v době Sinajské krize a následného embarga OPEC na ropu pro USA a Západní Evropu. A pokud se ptáte, komu by to ohrozilo dividendy, tak to není žádné tajemství.
Zastropovat ceny energií v ČR znamená defaultovat derivátové zástavy v bankovních úvěrech třetích stran. Do toho Fiala nepůjde
Těch zhruba 30% soukromých akcií v polo-státním ČEZu tvoří americké a britské hedgeové fondy jako jsou JP Morgan Chase, The Rothschild Investment Corp. nebo Black Rock Investments. To jsou všechno organizace, které skrze své vysoko rizikové hedgeové fondy investují do projektů nikoliv svými vlastními penězi, ale penězi půjčenými. Tyto peníze si půjčí od velkých bank, kterým tyto úvěry zaručí pomoci securities a rovněž pomocí nejrůznějších derivátů.
To jsou právě dividendy z výnosů energetických a palivových firem, u kterých jsou dividendy na finančních trzích brány a považovány za "jistiny" ve formě securities, které nikdy nemohou defaultovat, tedy selhat ve své záruční funkci. Splátky úvěrů těmto bankám sice probíhají různými cestami a nejsou na dividendách z jednoho zdroje závislé, ale banky nedovolí pokračování ve financování úvěru, pokud zjistí, že některá z jistin defaultovala.
Abyste si to představili živě, představte si, že si půjčíte 10 milionů korun a banka chce za půjčku záruku. Vy zaručíte úvěr rodinným domem. A splácíte úvěr ze svých příjmů ze zaměstnání. V baráku ale dojde k výbuchu plynu a dům je pryč. Banka to zjistí a okamžitě chce po vás novou záruku, kterou ale vy po ruce nemáte. Sice splácíte v pořádku, ale už nemáte čím ručit. Banka vám úvěr proto defaultuje a musíte úvěr splatit celý naráz.
V případě hedgeových fondů a jejich projektů úvěrovaných u bank se ručí derivátovými produkty, nejčastěji zisky budoucími z dividend, zisky budoucími z podílových fondů, zisky budoucími ze zabezpečených fondů, zisky budoucími z výnosů obchodu s komoditami jako je obilí, uhlí, ropa atd. Proto zastropování cen elektřiny v ČR by přímo bylo vyhlášením války těmto americkým a britským hedgeovým fondům.
Američané s Brity kontrolují zisky z ČEZu, Němci kontrolují pro změnu veškeré plynové dodávky do ČR, i když skrze různé překupníky
V případě plynu by to pro změnu byl útok proti Německu ze strany české vlády. Jediným dodavatelem plynu do ČR je Německo, ze kterého proudí do ČR celých 100% veškerého plynu, i když většina ho stejně pochází z Ruska. Největšími překupníky (dodavateli) plynu z Německa do ČR je německý EON (dříve RWE/Innogy) a česká divize Innogy Energie, která patří maďarskému státnímu podniku MVM Group. Zbytek dodávají různé české firmy napojené na plynové dodávky ze sítě německé RWE/Innogy, jako např. Pražská plynárenská nebo ČEZ. Německá mateřská Innogy nyní spadá pod německý EON, který v ČR prodává i elektřinu.
Jakou elektřinu? No přece tu vyrobenou v českých elektrárnách za 25 haléřů za 1 kWh, ale na burze v Lipsku ji nakoupí za takovou raketu, že českým domácnostem se poté účtuje 10,- Kč za 1 kWh, což je 40- násobek výrobní ceny. Takže nejde jen o to, že plyn nakupovaný na burze v Amsterdamu doslova likviduje národní hospodářství kvůli obrovským cenám plynu na burze, ale ta samá krize panuje i na burze v Lipsku, kde dodavatelé nakupují v Česku vyrobenou elektřinu pro české domácnosti o 4 000% dráž, než je výrobní cena 1 kWh. A nikdo z vlády nechce do tohoto zločinného systému zasáhnout, protože politici mají strach z investičních žraloků z hedgeových fondů kvůli dividendám, se kterými už investoři nejen počítají.
Kdepak, oni ty budoucí dividendy již transformovali do derivátů jako securities pro banky, které za ně poskytly úvěry pro další projekty hedgeových fondů. Proto Fiala je celý zelený strachem a nemůže ani pípnout. A představa, že by Fiala zastropoval ceny plynu a tím zařízl dividendy a zisky německé Innogy/EON korporaci, to je představa z říše snů a fantazie. Tady je jediným řešením vystoupení z EU následované znárodněním energetických podniků, elektráren a rafinérií, což ale povede nevyhnutelně k sankcím, které si v ničem nezadají se současnými sankcemi proti Rusku.
Sáhnout těmto žralokům na zisky, které generují sdíráním českých občanů z kůže, to nebude nikdy odpuštěno. Proto Fiala do toho nejde, protože kdyby udělal krok A, musel by udělat krok B. Také mnoho dalších kroků na cestě ven z Evropské unie. Tou cestou Fiala nepůjde, to je vám doufám jasné. Iniciativy starostů jsou sympatické, ale obávám se, že bez masivního držkopádu celého národa do energetické bídy k tomu probuzení národa prostě jinak nedojde.
Zdroj: -VK- Šéfredaktor AE News, aeronet.news/